<p>$[name] se narodil $[birthDate] ve vesnici poblíž Kchaj-fengu. Jeho otec $[firstName] Da byl poměrně zámožný rolník, jehož půda mu umožňovala uživit početnou rodinu, do níž kromě $[name] patřili dva bratři a sestra. Na výchově našeho hrdiny se podílela celá rodina. $[name], vychovaný v přísných konfuciánských tradicích, velmi dobře věděl, že jednou z nejdůležitějších, ne-li vůbec nejdůležitější ctností je úcta ke starším.</p>
<p>Jeho dětství se podobalo dětství vrstevníků. Od raného věku byl zvyklý na těžkou fyzickou práci a spolu s celou rodinou pracoval na rýžovém poli. Poté dělal domácí úkoly, a pokud zbyl čas, vyběhl ven hrát si s dětmi sousedů. Na rozdíl od mnoha rolnických dětí se díky úsilí příbuzných a přátel naučil číst a psát a zamiloval si čínské dějiny. Jeho vzory byli tchaj-pchingové a jejich vůdce Chung Siou-čchüan. Příběhy o životě učitele Sunjatsena poslouchal jako pohádky a od starších bratrů a otce slyšel vyprávění o Velké říjnové revoluci. Pod vlivem těchto příběhů si $[name] nedokázal představit jinou budoucnost než vojenskou kariéru — a nejen vojenskou, ale ve službě ideálům komunismu. Největší vliv na něj měl jeden ze starších bratrů.</p>
<p>Ve škole patřil bez problémů mezi nejúspěšnější žáky. Snažil se být nejlepší ve studiu i společenské činnosti. Velkou zásluhu na tom měli starší bratři, kteří se mladšího sourozence ujali a pomáhali mu s učením. Do jeho pokojného života však brzy zasáhly války třicátých let. Nejprve ztratil jednoho z bratrů, který padl v bojích u Nankingu, poté se dozvěděl o smrti otce, jehož Japonci popravili za ukrývání partyzánů a komunistů. Poslední ranou byla zpráva, že jeho mladší bratr zmizel. Na ramena mladého muže tak dopadla těžká povinnost jediného muže a živitele rodiny. Bral jakoukoli práci — pomáhal dopravovat rýži na prodej, pracoval jako rikša i uklízeč — ale brzy se jeho život znovu změnil. $[name] se dostal k příbuzným svého otce, z nichž jeden byl významným představitelem Komunistické strany Číny. Cestami známými jen jemu poslal $[firstName] do Sovětského svazu, kde se stal žákem slavné Ivanovské mezinárodní internátní školy. Právě tam dokončil školní vzdělání.</p>
<p>Už v rodné Číně snil o tom, že se stane pilotem. Nízko letící stroje, které kdysi spatřil, na něj udělaly nesmazatelný dojem. Příjezdem do Sovětského svazu se svému snu přiblížil o další krok. Pod jménem Pjotr Lao se stal frekventantem Ivanovského aeroklubu a po jeho absolvování nastoupil do Novosibirské vojenské letecké školy pilotů, kterou dokončil v roce 1945. Toužil na frontu a chtěl sovětskému lidu pomoci v boji proti fašistům, protože dobře věděl, jaké to je, když nepřítel trhá vlastní zemi na kusy. Do bojů Velké vlastenecké války však nezasáhl. Po vítězství SSSR nad Japonskem se na podzim 1945 vrátil do vlasti.</p>
<p>Mladý $[name] dlouho neposeděl a aktivně se zapojil do budování letectva komunistické Číny. Během nové fáze občanské války mezi KS Číny a Kuomintangem se pod pečlivým vedením sovětských vojenských specialistů učil umění stíhacího boje a pilotáže. Tehdy se na obloze poprvé setkal s americkými piloty, z nichž mnozí působili jako instruktoři v letectvu Kuomintangu.</p>
<p>Občanská válka skončila přesvědčivým vítězstvím Komunistické strany Číny a $[name] patřil k těm, kteří k němu přispěli. Osud mu však nedopřál pokojný oddech. Korea byla v plamenech. Rolnického syna z Kchaj-fengu, který si podmanil oblohu, čekaly nové boje a nové výšiny!</p>