<p>$[name] se narodil $[birthDate] ve Wu-chanu v provincii Che-pej do vojenské rodiny. Jeho otec $[firstName] Čang byl důstojníkem Kuomintangu, jehož služební dráha zahrnovala účast v první světové válce, dobrovolnickou službu na straně Rudé armády v občanské válce v sovětském Rusku a poté účast v občanské válce v rodné Číně, v období později známém jako éra militaristů. Památkou na tyto války mu zůstala jizva na levém spánku po zásahu kozáckou šavlí a hodinky, které mu věnoval hlavní vojenský poradce armády Kuomintangu známý jako „generál Zoj Ga Lin“, ve skutečnosti slavný sovětský vojevůdce Vasilij Blücher. Matkou $[name] byla Fan Jie, dcera středně postaveného úředníka, který ji provdal za důstojníka, aby zlepšil svou finanční situaci.</p>
<p>$[name] měl dobré dětství — při výchově se přísné konfuciánské zásady prolínaly s vojenským životem a disciplínou. S vědomím, že nejvyšší ctností je úcta ke starším, se náš hrdina snažil rodičům neodporovat a vytrvale směřoval ke svému cíli stát se vojákem. Ve škole měl nejraději dějepis, zeměpis a jazyky a nevyhýbal se ani tělesným cvičením. Po škole trávil čas nad knihami, studoval dějiny Číny a seznamoval se s válkami a bitvami vojevůdců minulosti. Chodil také ven, kde byl mezi chlapci nespornou autoritou a vůdcem, takže mu dali přezdívku „Generál“. Hrál si s nimi na válku, pouštěl draky a stavěl papírové lodě. Jednou s dětmi ze sousedství dokonce utekl z domova, aby, jak tvrdil, porazil Japonce na hranicích vlasti. Otec však výpravu zastavil a udělil mu kázeňský trest.</p>
<p>V roce 1931 nastoupil $[name] na Ústřední důstojnickou akademii. Jeho sen i sen rodičů se začínal plnit. Téhož roku Japonsko obsadilo Mandžusko a vytvořilo tam loutkový stát Mandžukuo. $[name] toužil akademii co nejrychleji dokončit a nastoupit k činné armádě, aby pomohl Japonce vyhnat z Číny. Brzy však jeho osud nabral další prudký obrat. Od dětství ho fascinovalo letectví a otcovo vyprávění o tom, jak letadla rozhodují bitvy, ho ohromovalo. O tři roky později proto nastoupil do Ústřední letecké školy, kterou absolvoval v roce 1936. Poté začala válka s Japonskem, jíž se $[name] účastnil jako pilot jednoho ze stíhacích pluků vybavených letouny Curtiss F11C Goshawk. Bojoval statečně a za své činy byl vyznamenán. Zároveň se naučil rusky, k čemuž mu pomohly rozhovory se sovětskými vojenskými specialisty působícími v Číně.</p>
<p>Náš hrdina však ze služby přílišnou radost neměl. Viděl, že odpor proti agresorovi oslabují spory mezi komunisty a Kuomintangem. Sám $[name] sympatizoval s komunisty, do značné míry také kvůli propuštění svého otce z armády — ani jeho válečné zásluhy generála $[firstName] Čanga neochránily před podezřením ze sympatií k rudým. $[name] byl znechucen představou, že má bojovat za ty, kteří si neváží vlastních vojáků, a proto po skončení druhé světové války přeletěl se svým letounem k Čínské lidové osvobozenecké armádě. Pilota s bojovými zkušenostmi samozřejmě v nově budovaných ozbrojených silách rudé Číny přijali s otevřenou náručí. Několik měsíců po příchodu vstoupil $[name] do Komunistické strany Číny a společně se sovětskými instruktory vyučoval piloty nově vznikajícího letectva socialistické Číny létání a vzdušný boj. Poté byl vyslán do Sovětského svazu k přeškolení, kde pod vedením sovětských specialistů zkoušel nejnovější proudové letouny. Začínala éra proudového letectví.</p>
<p>Říká se, že válečník se stejně jako zbraň nejlépe prověří v boji. $[name] si míru dlouho neužil. V roce 1950 byl $[startRank] $[name] vyslán do Koreje, kde už hřměly salvy nové války.</p>