<p>$[name] se narodil $[birthDate] v Nankingu do rodiny dědičných vojáků. Jeho otec $[firstName] Feng-chuaj byl veteránem první čínsko-japonské války a první světové války. Později se účastnil tažení generála Sü Jü-čena v Mongolsku a poté čínské občanské války, během níž dosáhl hodnosti plukovníka. Několikrát navštívil sovětské Rusko za účelem výměny zkušeností, mimo jiné na pozvání budoucího sovětského maršála Vasilije Blüchera, pod jehož velením bojoval proti vzbouřeným generálům. Chlapec ho při jedné z cest do sovětského Ruska doprovázel. Země vítězného socialismu na mladíka udělala nesmazatelný dojem. Brzy se však vše změnilo. V roce 1929 vypukl na Čínské východní železnici pohraniční konflikt mezi Sovětským svazem a Čínou a o něco později úřady Kuomintangu zatkly $[firstName] Feng-chuaje pro podezření ze špionáže ve prospěch SSSR. Svého otce už nikdy neviděl. Rodina se tehdy rozhodla emigrovat do Sovětského svazu. Tam $[name] dokončil školu, našel nové přátele a rozhodl se stát pilotem. Naučil se rusky a brzy tímto jazykem mluvil stejně plynně jako čínsky. Po škole nastoupil do jednoho z moskevských aeroklubů, který absolvoval v roce 1938. Poté se dobrovolně vrátil do rodné Číny, aby bojoval proti Japoncům.</p>
<p>Po návratu domů se dozvěděl strašlivou zprávu, že celá jeho rodina zahynula rukou Japonců během nechvalně proslulého masakru, který synové Amaterasu rozpoutali při dobytí Nankingu. K touze osvojit si pilotáž a techniku vzdušného boje se nyní přidala i touha po pomstě. Společně se sovětskými dobrovolníky, od nichž se učil teorii i praxi vzdušného boje, se $[name] účastnil náletů na japonská letiště a lodě a také vzdušné bitvy nad Wu-chanem. V roce 1940 však byli sovětští specialisté nuceni Čínu opustit, protože vztahy mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem se znovu zhoršily. Vítězství čínských komunistických vojsk nad Japonci během Ofenzivy sta pluků vedlo Čankajška k závěru, že úspěch komunistů dokazuje nepřijatelně vzrostlou bojeschopnost Rudé armády, a proto se ji rozhodl oslabit. To vedlo jen k novému kolu občanské války. Sovětská vláda, která ostře odmítala používání sovětských zbraní proti soupeřům v občanské válce, začala v roce 1940 omezovat vojenskou pomoc Číně a sovětští dobrovolní piloti přestali téhož roku přímo zasahovat do bojových operací. Také $[name] se vrátil do Sovětského svazu, kde studoval na jedné z leteckých škol na Sibiři. Tam ho zastihl začátek Velké vlastenecké války. Ve škole se nejen učil umění vzdušného boje, ale zdokonaloval také jazykové znalosti a vedle ruštiny se naučil německy.</p>
<p>Po skončení Velké vlastenecké války a sovětsko-japonské války se vrátil do Číny, kde se okamžitě zapojil do bojů mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem. Společně se sovětskými specialisty předával pilotům komunistické Číny vše, co se téměř dokonale naučil. $[name] věnoval teorii stejnou pozornost jako praxi, učil vojáky rozeznávat bojová letadla komunistů a Kuomintangu a sám se často účastnil vzdušných bojů. Druhové mu přezdívali „umělec vzdušného boje“, protože přestávky mezi bitvami trávil kreslením — někdy zachycoval letadla v boji, jindy portrétoval své spolubojovníky. Svou stíhačku La-7 ozdobil obrazem útočícího fénixe. Věřil, že fénix představuje jeho rodnou Čínu, která právě povstává z popela.</p>
<p>V roce 1949 komunisté zvítězili a vytlačili stoupence Čankajška na Tchaj-wan. Letectvo nové Číny se začalo budovat kolem lidí, jako byli $[name] a jeho druhové. Po tvrdé škole sovětského letectva se z nich stali věrní strážci čínského nebe. Brzy však měli znovu bojovat s nepřítelem. Včerejší spojenci — SSSR a západní země — se stali soupeři a Korea záhy vzplála válkou. Náš hrdina samozřejmě nezůstal stranou a vstoupil do řad čínských dobrovolníků, kteří podali pomocnou ruku severokorejskému lidu!</p>