<p>$[name] se narodil $[birthDate] ve městě Wonsan v provincii Kangwon jako syn $[firstName] Pjo a Čung Či-jon. Rodina byla dobře zajištěná — otec byl úředníkem pracujícím v přístavu Wonsan a matka ženou v domácnosti. Měl také jednoho bratra a dvě sestry. Rodina pocházela z rodu korejských křesťanů — protestantů.</p>
<p>Jeho dětství se příliš nelišilo od života ostatních dětí korejských úředníků, kteří našli své místo v japonské koloniální správě. Přes týden trávil čas ve škole a večer mizel venku, kde si hrál s korejskými i japonskými chlapci ze sousedství. Ze školních předmětů mu nejlépe šly jazyky. Kvůli otcově práci navštěvovali dům $[firstName] Pjo korejští i japonští úředníci, zástupci místních orgánů a kapitáni obchodních lodí z různých zemí, které připlouvaly do wonsanského přístavu. $[name] poslouchal jejich rozhovory a snažil se porozumět jejich významu, čímž podnikal první kroky k ovládnutí dalších cizích jazyků.</p>
<p>Škola, kterou $[name] navštěvoval, patřila mezi elitní školy ve Wonsanu a byla jednou z mála čistě korejských škol. Chlapec vynikal ve většině předmětů a rychle se zařadil mezi nejlepší žáky. Byl také fyzicky zdatný a dařilo se mu ve sportu. V době dokončení školy mluvil korejsky, japonsky a čínsky. Na otázku, čím chce být, odpovídal rozhodně — vojákem. Jeho volbu povolání ovlivnilo také letadlo, které kdysi spatřil nad vodami Wonsanu: $[name] chtěl být vojenským pilotem.</p>
<p>Jak už to však bývá, jeho sny náhle přerušila tvrdá realita. Politická situace v Japonsku se změnila a vzestup armády k moci měl mnoho důsledků — Korejci byli vybízeni ke vstupu do japonských vlasteneckých organizací a k přijetí šintoismu. Opoziční hnutí byla potlačována a noviny vystupující proti japonské nadvládě byly zavírány. Jednoho dne sepsal úředník wonsanského přístavu udání na $[firstName] Pjo a $[name] už svého otce ani rodinu nikdy neviděl. Později zaslechl zvěsti, že rodina byla poslána do koncentračního tábora a odtud ji převzali specialisté z Jednotky 731, ale nevěděl, zda je to pravda.</p>
<p>Rozhodl se okamžitě. Musel opustit rodné město a ilegálně odejít do Mandžuska, kde sílilo partyzánské hnutí a působilo mnoho korejských partyzánů. Vstoupil do jednotky 2. partyzánské armády a brzy se stal průzkumníkem. V roce 1940 překročil se svými druhy hranici mezi Mandžuskem a SSSR. V Sovětském svazu absolvovali výcvik pro partyzánské nájezdy do Mandžuska. Při jednom z nich se svými druhy zničil sklad paliva na letišti.</p>
<p>Po nájezdu byla jeho skupina obklíčena, a tak se rozhodli rozdělit a pokusit se uniknout jednotlivě. V jedné z vesnic, kde se $[name] ukrýval před trestnými jednotkami, ho bohatý mandžuský rolník vydal Japoncům a $[lastName] zatkla polní policie Kwantungské armády. Zpočátku ho chtěli na místě zastřelit, ale japonský důstojník, který znal jeho otce, nařídil, aby byl místo popravy poslán do koncentračního tábora.</p>
<p>$[name] v táboře strádal až do roku 1945, kdy vězně osvobodila Rudá armáda. Otevřela se před ním skutečná životní příležitost a on si zvolil vstup do ozbrojených sil mladé socialistické Severní Koreje.</p>
<p>V roce 1949 vstoupil $[name] do řad vznikajícího severokorejského letectva. Pod bedlivým dohledem sovětských specialistů se bývalý vězeň japonského koncentračního tábora učil základům pilotáže stíhacího letounu a nová Korea tak získala dalšího obránce svých zájmů a neúnavného strážce svého vzdušného prostoru.</p>