<p>$[name] se narodil $[birthDate] v městečku nedaleko Baton Rouge jako syn Oliviera a Jacqueline $[lastName]. On i jeho rodiče patřili k potomkům akadských osadníků, kteří se v 18. století přestěhovali z Nového Skotska do Louisiany a kterým většina Američanů posměšně říkala Cajunové nebo Kreolové.</p>
<p>Otec $[firstName] byl lovcem aligátorů, jejichž kůže se používaly k výrobě velmi krásných předmětů — od bot a kabelek až po opasky a pouzdra na nože. Matka byla učitelkou v místní škole. Mladému $[lastName] se dostalo dobrého vzdělání. Život v kraji, kde se vše řídilo zásadou „Zákon je bažina a prokurátor v ní aligátor“, zanechal na povaze $[firstName] výraznou stopu. Ve třinácti letech už byl velmi dobrým střelcem a dobře zacházel i s nožem, když otci pomáhal lovit aligátory a další zvířata. Večer se pak dostával plně do péče matky, která se mu po škole věnovala doma a kladla hlavní důraz na zvládnutí angličtiny. Ještě raději však náš hrdina poslouchal otcovy příběhy z první světové války — jak bojoval a jak se měnila tvář války. Už tehdy se rozhodl stát vojákem, a ne ledajakým, ale vojenským pilotem. První letadlo spatřil v osmi letech, když rozprašovalo prostředky nad bažinami v rámci boje proti malárii, a tento pohled na něj udělal nesmazatelný dojem. $[firstName] se proto nikdo neptal, čím bude, až vyroste — proč klást otázku, když odpověď znáte předem?</p>
<p>Je třeba říci, že jeho otec nebyl jen výborným lovcem, ale měl také dobrý obchodní talent. Rodina $[lastName] měla dost prostředků, aby $[firstName] zajistila nejen středoškolské, ale i vysokoškolské vzdělání. Náš hrdina proto odešel z domova studovat na prestižní katolickou Univerzitu Notre Dame v Indianě. Hlavním důvodem, proč si mladý $[lastName] vybral právě tuto univerzitu, byla její letecká škola, kde měl několikrát možnost pilotovat lehké letadlo. Létání ho pohltilo natolik, že trochu zanedbával studium a málem byl z univerzity vyloučen. Dalším problémem byly velmi napjaté vztahy se spolužáky, kteří si občas neodpustili posměšky či otevřené zesměšňování nepříliš uhlazeného mladíka z bažin. Ti nejhorlivější vtipálci však brzy na vlastní kůži poznali, že každý žert má své meze. Po vypuknutí druhé světové války $[lastName] univerzitu nedokončil, dobrovolně vstoupil do armádního letectva, absolvoval další výcvik na dvou leteckých základnách v Alabamě, byl povýšen do hodnosti podporučíka a následně odeslán na Havaj.</p>
<p>Křest ohněm prodělal $[lastName] 7. prosince 1941. Během japonského útoku na Pearl Harbor utrpěl otřes mozku a skončil v nemocnici. Po propuštění byl nejprve převelen na evropské bojiště, kde čekal na další nasazení. Následovala severní Afrika a Itálie, kde byl přidělen ke stíhací skupině armádního letectva. Ve svém Thunderboltu, ozdobeném tlamou aligátora, se aktivně účastnil vzdušných bojů nad Německem. Motiv tohoto dravce si nevybral náhodou — jeho lovecká taktika odpovídala způsobu vzdušného boje, který si $[lastName] zvolil. $[name] spoléhal na překvapení a v boji si zachovával chladnou hlavu. Ze vzdušných soubojů nevycházel vždy vítězně, ale i s poškozeným strojem se mu zpravidla podařilo nějak dostat domů. Válka pro $[name] skončila na jaře 1945 v německém Mannheimu a v té době už byl vysoce vyznamenaným letcem.</p>
<p>V roce 1946 byl vyslán ke studiu na Air War College v Montgomery v Alabamě. Ve školní lavici však dlouho nevydržel. Časy se měnily — včerejší spojenci se postupně stávali pravděpodobnými protivníky a rostoucí vliv „rudých“ ve východní Evropě a Asii děsil západní politiky. $[firstName] byl nejprve vyslán do Číny, kde působil jako instruktor letectva Čankajškovy armády, a v zimě 1951 byl odeslán do Koreje. Čekaly ho další boje.</p>