Formování 15. letecké divize (AD) letectva Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA), tvořené 43. a 45. stíhacím leteckým plukem (IAP) a umístěné v Gongzhulinu, začalo koncem roku 1950. Původně měla být 15. AD vyzbrojena zastaralými proudovými stíhačkami MiG-9.

Výcvik létajícího a technického personálu 15. AD na MiGy-9 zajišťovali piloti sovětské 309. stíhací letecké divize (IAD), která byla rovněž umístěna v Gongzhulinu. Výcvik probíhal od ledna do června 1951, poté 309. IAD předala své MiGy-9 15. AD a přesunula se do Shenyangu. Pluky 15. AD byly později přezbrojeny a přeškoleny na modernější stíhačky MiG-15.

Tabulkové stavy předepisovaly každému pluku tři letky po deseti letounech. Nedostatek moderních proudových letadel a vycvičených pilotů, stejně jako nevyhnutelné technické závady a ztráty během výcviku, však donutily velení letectva ČLOA posílat na frontu neúplné jednotky.

Začátkem roku 1952 byla 15. AD odeslána na frontu. Dne 11. ledna dorazila divize se 43 MiGy-15 a 48 piloty na předsunuté letiště Antung pod velení Sjednocené letecké armády (UAA). V té době zde již působily 3., 6. a 14. AD letectva ČLOA a také sovětské divize 64. stíhacího leteckého sboru protivzdušné obrany (IAK PVO).

Již 14. ledna 1952 byla zkušená 3. AD stažena z bojové činnosti, aby uvolnila místo 4. AD. Další pluky 15. AD operovaly společně s ní a také se 6. a 14. AD letectva ČLOA. V březnu 1952 opustily frontu i 6. a 14. AD a nahradily je 12., 17. a 18. letecká divize.

Čínští piloti v tomto období bojovali především proti menším skupinám stíhaček a bombardérů OSN, zatímco sovětské pluky 64. IAK PVO byly určeny k boji s velkými nepřátelskými formacemi a k činnosti za obtížných povětrnostních podmínek a v noci.

Situaci dále komplikovalo, že na začátku roku 1952 byly zkušené sovětské 303. a 324. IAD 64. IAK PVO odvolány zpět do SSSR. Nahradily je 190. IAD a 97. IAD protivzdušné obrany, jejichž létající personál měl nižší úroveň výcviku a nedostal dostatek času k dosažení plné bojové připravenosti. Výrazné kvalitativní i početní posílení letectva OSN v tomto období nakonec vedlo k přesunu vzdušné iniciativy na stranu protivníka.

V květnu 1952 byly 4. a 15. AD staženy do týlu k odpočinku a reorganizaci a na jejich místo se vrátila 3. AD letectva ČLOA. 15. AD byla pověřena protivzdušnou obranou měst v severovýchodní Číně a zároveň pokračovala v leteckém výcviku. V říjnu 1952 dostaly pluky divize rozkaz k návratu na frontu.

V závěrečné fázi války na jaře a v létě 1953 bojovali ve Sjednocené letecké armádě piloti šesti divizí letectva ČLOA – 4., 6., 14., 15., 16. a 17. AD. Po dvou turnusech služby se dva piloti 15. AD stali leteckými esy s pěti vítězstvími a další dva dosáhli čtyř vítězství.
