60. stíhací letecký pluk (IAP) letectva Korejské lidové armády (KPAF) se začal formovat v polovině dubna 1951 v Tchien-ťinu; některé prameny jej označují také jako 2. nebo 447. IAP. Personál byl získáván z kadetů přicházejících z Anshanu, vycvičených na pístových Jak-18 a Jak-11, kteří absolvovali také teoretickou přípravu pro létání na proudových stíhačkách.

Za výcvik 60. IAP odpovídali piloti sovětského 67. IAP 28. stíhací letecké divize (IAD), rovněž rozmístění v Tchien-ťinu. Výcvik probíhal od 1. května do konce června 1951. Po povinných čtyřech hodinách letu na dvoumístných proudových cvičných Jak-17 začali korejští piloti samostatně létat na MiGu-15.

Dne 25. června 1951 se pluk přesunul do Anshanu k dalšímu výcviku na MiGu-15 pod dohledem sovětských pilotů 151. gardové stíhací letecké divize (GIAD), který byl dokončen koncem září. Dne 7. října 1951 předal 28. gardový IAP 151. GIAD všechny své MiGy-15 s motory RD-45 60. IAP, načež 151. GIAD odjela do SSSR.

Současně byla z 60. a 59. IAP, které rovněž dokončily výcvik na MiGu-15, vytvořena 1. letecká divize (AD) letectva KLA. Pluky divize měly po třech letkách a byly považovány za bojeschopné. Jako první byl na frontu vyslán 60. IAP.

Dne 7. listopadu 1951 se pluk s 30 MiGy-15 přesunul z Anshanu na nově vybudované předsunuté letiště Uiju a stal se součástí čínsko-severokorejské Sjednocené letecké armády (UAA). Piloti 60. IAP zahájili bojovou činnost 8. listopadu, první vzdušný boj se skupinou F-86 svedli 15. listopadu bez rozhodného výsledku a prvních vzdušných vítězství dosáhli 27. listopadu.

Přítomnost velkého počtu MiGů-15 na Uiju nepřítel odhalil a koncem listopadu 1951 podnikly bombardéry OSN několik nočních náletů na letiště. Dráha byla těžce poškozena a další lety korejských proudových stíhaček nebyly možné.

Po částečné opravě dráhy byl 60. IAP dne 15. prosince 1951 přesunut do Antungu, kde tehdy sídlila 3. AD letectva Čínské lidové osvobozenecké armády a sovětská 324. IAD 64. stíhacího leteckého sboru protivzdušné obrany (IAK PVO). Během působení na Uiju pluk dosáhl dvou vzdušných vítězství nad F-80 a F-51 a v boji ztratil tři stíhačky.

Po dalším výcviku pod vedením zkušených pilotů sovětské 324. IAD obnovil 60. IAP dne 1. ledna 1952 bojovou činnost pod krytím stíhaček 324. IAD. Začátkem dubna 1952 se zhoršilo počasí a pluk ztratil dva MiGy-15. Za první období bojové činnosti ztratil 60. IAP celkem devět stíhaček a pět pilotů.

V polovině dubna 1952 byl pluk stažen do Anshanu k odpočinku, doplnění a dalšímu výcviku. Na jeho místo dorazil do Antungu 59. IAP, aby získával bojové zkušenosti a současně pokračoval ve výcviku.

60. IAP zůstal v Anshanu až do září 1952. Jeho piloti se připravovali na útok proti proudovým základnám OSN poblíž Soulu, rozkaz k provedení operace však nikdy nepřišel.

Protože sovětští piloti nesměli překračovat pobřeží a operovat nad mořem, musely tento úkol od poloviny roku 1952 převzít čínské stíhačky a 59. IAP letectva KLA.

V září 1952 vytvořila jedna letka 59. IAP a 2. letka 60. IAP s osmi MiGy-15 speciálně převedenými do Antungu zvláštní údernou skupinu naváděnou na cíle pozemními radarovými stanovišti. Během těchto operací v říjnu 1952 hlásili severokorejští piloti celkem 15 sestřelených a poškozených nepřátelských letounů.

Po 21. říjnu 1952 byla 1. AD letectva KLA stažena z fronty do týlu k odpočinku a doplnění. 34 MiGů-15 59. IAP a 2. letky 60. IAP se připojilo ke 14 stíhačkám 60. IAP, které zůstaly v Anshanu.

Koncem října bylo nařízeno předat všechny letouny vznikající 3. AD letectva KLA a odjet do Gongzhulinu k převzetí modernějších MiGů-15bis s motory VK-1. Někteří zkušení piloti 1. AD byli rovněž převedeni k 2. AD letectva KLA, jejíž pluky přecházely z pístových stíhaček na MiG-15bis.

V listopadu 1952 se 1. AD vrátila do Anshanu k přeškolení na novou techniku. Poté byl opět jako první nasazen 60. IAP, který se přesunul do Antungu s 24 MiGy-15bis, a později jej následoval 59. IAP. V únoru 1953 dorazila do Antungu 2. AD letectva KLA, jejíž pluky dokončily přezbrojení na MiG-15bis. Aby se ulevilo hlavnímu letišti, přesunula se 1. AD v březnu na nově vybudované letiště Kuandian.

Mohutné noční bombardovací nálety na proudová letiště, které začaly v červnu 1953, přiměly velení UAA zahájit 19. července přesun 43 MiGů-15bis 1. AD na Uiju. Přesun nepřítel okamžitě zjistil a letiště bylo ještě téhož dne napadeno stíhacími bombardéry, po nichž následovaly noční bombardovací nálety.

Dne 22. července byl přesun na Uiju dokončen a piloti 60. IAP se bez techniky vrátili do Antungu, aby převzali stíhačky 56. GIAP 2. AD. Po podpisu dohody o příměří v Koreji dne 27. července 1953 bojová činnost 1. AD letectva KLA skončila.
