430. stíhací peruť (430th FS) byla ustavena za druhé světové války 26. května 1943 na Grand Central Airport v Glendale v Kalifornii. Dne 1. srpna 1943 byla aktivována a přidělena k 474. stíhací skupině (474th FG), přičemž začala být vybavována stíhačkami P-38 Lightning.

Ve druhé polovině roku 1943 se věnovala výcvikovým letům nad Mohavskou pouští. Dne 11. října se přesunula na Van Nuys Airport a 5. ledna 1944 na Oxnard Air Force Base v Kalifornii. Po dokončení výcviku byla začátkem března nasazena na evropské bojiště.

Dne 12. března 1944 dorazila na RAF Warmwell v Dorsetu v Anglii a spolu se 474. skupinou vstoupila do americké 9. letecké armády. 474. FG byla jedinou ze tří skupin 9. letecké armády vybavených P-38, která absolvovala výcvik na těchto stíhačkách již ve Spojených státech a používala je v Evropě až do května 1945.

Výcvik pokračoval během března a dubna 1944. První bojovou misi uskutečnila 430. FS 25. dubna při hlídkování nad severním pobřežím Francie. Před vyloděním v Normandii bombardovala a ostřelovala nepřátelskou dopravní infrastrukturu, železnice a letiště ve Francii a doprovázela bombardéry.

Od 6. června 1944 se podílela na vzdušném krytí invazního loďstva v Lamanšském průlivu. Později poskytovala podporu pozemním vojskům, prováděla průzkum a útočila na zjištěné cíle. V červenci se účastnila bitvy u Saint-Lô a 6. srpna se spolu se skupinou přesunula na předsunuté letiště Saint-Lambert (A-11) v Normandii.

Od té doby až do konce války podporovala operace 1. americké armády, napadala nepřátelskou dopravní infrastrukturu, mosty, sklady, letiště a vojska a doprovázela bombardéry. Společně se skupinou obdržela Distinguished Unit Citation za akci 23. srpna, kdy objevila a navzdory silné protiletadlové palbě napadla vojenské zásoby na Seině určené německým jednotkám unikajícím z Falaiské kapsy.

Dne 29. srpna se přesunula na Saint Marceau (A-43), 6. září 1944 na Peronne-St Quentin (A-72) a od 17. září se účastnila operace Market Garden útoky na německé protiletadlové baterie poblíž Eindhovenu. Od 2. října do konce roku byla umístěna na Florennes (A-78) v Belgii.

V prosinci a lednu se účastnila bitvy v Ardenách a v únoru 1945 podporovala 1. americkou armádu při překročení Rúru a postupu k Rýnu. Začátkem března zajišťovala vzdušné krytí předmostí u Remagenu a během rýnského tažení zahájeného později téhož měsíce se podílela na krytí spojenecké výsadkové operace.

Dne 30. března se přesunula na letiště Strassfeld (Y-59) západně od Bonnu a 22. dubna na Bad Langensalza (R-2) v Durynsku. Nadále podporovala jednotky 1. americké armády postupující Německem na východ.

Po skončení války v Evropě byla peruť spolu se skupinou přidělena k americkým okupačním silám v Německu. Dne 16. června 1945 se přesunula na AAF Station Schweinfurt (R-25) v Bavorsku a 26. října na AAF Station Stuttgart. Začátkem prosince se vrátila do USA, dorazila do Camp Kilmer v New Jersey a 8. prosince 1945 byla deaktivována.

Dne 25. června 1952, během korejské války, byla přeznačena na 430. stíhací-bombardovací peruť 474. stíhací-bombardovací skupiny a 10. července aktivována na Misawa Air Base v Japonsku. Zde převzala F-84 a personál 196. stíhací-bombardovací perutě Kalifornské letecké národní gardy, 116. stíhací-bombardovacího křídla, jejíž aktivní vojenská služba skončila 9. července.

Během následujících tří týdnů se 430. peruť a zbytek 474. stíhací-bombardovacího křídla, jehož součástí byla 474. FBG, přesunuly na Kunsan v Jižní Koreji. 474. údržbová peruť se mezitím přesunula na Itazuke v Japonsku a byla začleněna do společných týlových údržbových operací REMCO pro F-84.

430. peruť zahájila bojovou činnost nad Koreou 1. srpna 1952. Její hlavní úkoly zahrnovaly bombardování a ostřelování bunkrů, vojsk, dělostřeleckých postavení, mostů, vozidel, letišť a elektráren. Příležitostně také doprovázela bombardéry útočící na muniční továrny a další cíle.

Na podzim 1952 útočila spolu se zbytkem 474. FBG i na další strategické cíle. Společně se 49. a 58. FBG napadla 4. října severokorejskou tankovou a pěchotní školu, přičemž horní krytí zajišťovaly F-86. Nálet byl zcela úspěšný. Dne 25. října zaútočilo 84 F-84 ze stejných tří uskupení na politickou školu Kumgang v Odong-ni, kde se podle zpráv více než tisíc studentů učilo činnosti podvratných agentů. Objekt byl zničen pumami a napalmem.

Od prosince 1952 se 430. peruť účastnila operace Fresh Snow, pokusu o noční nasazení F-84. Radarová stanoviště naváděla letouny do cílových oblastí, kde hledaly komunistické cíle proti pozadí čerstvě napadaného sněhu. Cílem těchto misí nebylo nutně cíle ničit, ale odrazovat komunistické síly od oprav jejich dopravního systému.

Pro zvýšení efektivity bojového nasazení F-84 byly 1. dubna 1953 všechny perutě F-84 v Koreji začleněny do nadpočetného 58. stíhací-bombardovacího křídla (zesíleného). V rámci této změny byla 430. peruť přesunuta do Taegu a po administrativní stránce přidělena k 58. FBW po zbytek války.

V květnu 1953 začala bombardovat severokorejské přehrady podporující pěstování rýže. Jedním z těchto náletů byl útok na přehradu Toksan 13. května. Poslední den války, 27. července, byly F-84 474. skupiny vyslány bombardovat letiště Sunan severně od Pchjongjangu a Chunggangjin. Tyto nálety, poslední bojové mise F-84 ve válce, zajistily, že v okamžiku vstupu příměří v platnost nebylo žádné severokorejské letiště provozuschopné.

Do konce korejské války ztratila podle dostupných údajů 474. FBG devět pilotů padlých v boji. Za svou činnost obdržela 430. FBS Distinguished Unit Citation za období od 1. prosince 1952 do 30. dubna 1953 a Presidential Unit Citation Korejské republiky za období od 10. července 1952 do 30. března 1953.

Krátce po skončení korejské války byly 58. a 474. FBG zredukovány o 57 pilotů určených k návratu do Spojených států. 430. peruť zůstala se zbytkem 474. FBG v Taegu až do listopadu 1954, kdy byly přesunuty na Clovis Air Force Base v Novém Mexiku.
