&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=Operace Rugged
&mainArticleHeader=Nové plány imperialistů
&mainArticleText=Již 21. ledna pokračovalo velení „mírových sil OSN“, ve skutečnosti americké 8. armády a přidružených řetězových psů amerického imperialismu, v bezmocných pokusech zlomit odpor bojového bratrství národů Číny a Severní Koreje. S vytrvalostí hodnou lepší věci znovu a znovu naráželo hlavou do zdi. Jednoduše řečeno, velitel americké 8. armády generál Ridgway, tentýž Ridgway, který okázale pohrdá válečnými zákony a zvyklostmi, vypracoval operaci nazvanou „Rugged“, tedy „Zuřivý“. A soudě podle chování nepřítele na korejské půdě je nutno říci, že název operace tomuto chování plně odpovídá.
Stačí se podívat, jak imperialisté bombardováním vyhlazují pokojná korejská města. Nikdo z těchto takzvaných mírotvorců si už nemyslí, že Korejcům a Číňanům stačí ukázat svou vlajku, zastrašit je svou přítomností a bez boje je zahnat zpět k demarkační linii. Tito nešťastní mírotvorci už dlouho označují naše vojáky a čínské spolubojovníky hanlivým slovem „rákosníci“. Nepsaný zákon války praví, že za podcenění nepřítele se platí. A cena bývá velmi vysoká. A nyní přichází další operace.
Podle jejího plánu má americká 8. armáda se svými jihokorejskými přisluhovači dosáhnout postavení severně od 38. rovnoběžky, označovaných jako linie Kansas: řeky Imdžin na západě, přehrady Hwačchon uprostřed a Jangjangu na východním pobřeží. Konečným cílem celé ofenzívy je úder proti strategicky důležitému uzlu silničních a železničních spojů našich vojsk mezi městy Čchorwon, Kumhwa a Pchjonggang. Podle nepřátelského plánu má operace rovněž posunout vojska OSN ve středu fronty o 16–32 kilometrů severně od 38. rovnoběžky.
Není náhodou, že velitel vojsk OSN MacArthur a jeho věrný řetězový pes Ridgway plánují tuto operaci právě nyní. Donesly se k nim zprávy, že politici vážně uvažují o mírových jednáních, a věří, že skutečně brzy začnou. Američané, Jihokorejci a jejich přisluhovači si proto přirozeně chtějí včas zajistit výhodnější linii dotyku.
K uskutečnění svých plánů se nepřítel rozhodl nasadit následující síly. Ofenzívu mají vést I., IX. a X. armádní sbor. V pásmu I. sboru, postupujícího na levém křídle, působí 1. jihokorejská divize a turecká brigáda; v pásmu IX. sboru jsou rozmístěny 27. brigáda Britského společenství a 6. jihokorejská divize. K 1. jízdní divizi, která tvoří východní křídlo IX. sboru, byly připojeny řecký a thajský prapor. Součástí 23. pluku X. sboru, postupujícího na pravém křídle, je francouzský prapor.
Generál Ridgway se přitom obává pouze dvou věcí: možného zastavení operace vrchním velením a ještě více protiútoků našich jednotek. První obava vedla k odložení začátku operace, druhá k požadavku na pomalý postup a těsné spojení mezi jednotkami. Jak už to však bývá, Ridgway zapomněl na hlavní přednost našich vojsk před jeho hrdlořezy: žádná síla na světě nemůže zlomit přátelství bratrských národů Číny, Koreje a všeho pokrokového lidstva.
&secondaryArticleHeader=Zrůdný plán generála MacArthura
&secondaryArticleText=Zdrcen drtivými ztrátami, které zámořští imperialisté a jejich korejští přisluhovači utrpěli na korejské půdě i v korejském vzdušném prostoru, se nový velitel sil OSN, americký generál MacArthur, rozhodl spáchat ohavný zločin. Nestačí mu, že letectvo „mírotvorců“ už téměř rok vyhlazuje pokojná města a zasypává naši těžce zkoušenou zemi deštěm bomb. Nestačí mu, že při náletu na průmyslové centrum Hungnam jeho letci svrhli na město 500 tun pum.
A nyní, rozzuřen dalším neúspěchem a zejména tím, že v lednu 1951 museli „mírotvorci“ a jejich jihokorejské loutky opustit Soul, protože nedokázali čelit bojovému bratrství korejského a čínského lidu, hodlá porušit válečné zákony a zvyklosti. Dozvěděli jsme se, že MacArthur požaduje v Kongresu a osobně po americkém prezidentovi Trumanovi povolení k jadernému bombardování Mandžuska a Číny.
Bezmocný na bojišti žádá „americký Napoleon“, jak mu říkají američtí novináři lomící rukama, prezidenta Spojených států o 25 atomových bomb k úderu na Čínu. Navíc se vychloubal, že tuto válku dokáže vyhrát za deset dní, pokud mu dovolí svrhnout 30 atomových bomb na mandžuskou šíji. Potom by podle svých chvástavých ujišťování seznámil s atomovými zbraněmi půlmilionovou čínskou armádu na řece Ja-lu.
MacArthurovu rétoriku doprovázenou řinčením zbraní však nesdílí každý ani v Pentagonu, natož ve štábech ostatních „mírových“ armád. Jak navíc uvádí i americký tisk, sám prezident USA Harry Truman nechová k veliteli „mírových sil“ sebemenší sympatie. Lze dokonce s jistotou říci, že MacArthurovy dny ve velitelské funkci budou brzy sečteny.
Brutálnímu plánu velitele sil OSN však lze porozumět: tento starý řetězový pes imperialismu, opakovaně poražený našimi vojsky, si při pohledu na situaci uvědomuje, že silou zbraní na bojišti pevné mezinárodní přátelství sovětského a čínského lidu nezlomí. Přes všechny ohavné zločiny a hrozby použitím jaderných zbraní však tento salónní generál korejský lid nezastraší!
&fakeArticle1Header=Ať sílí přátelství národů
&fakeArticle2Header=Ruce pryč od socialistické Koreje!
