&editionNumber=28
&editionVolume=3605
&centralHeader=Černý čtvrtek amerického letectva
&mainArticleHeader=Velké vítězství ve vzduchu
&mainArticleText=Vstup spojených sil světového imperialismu do války jako by dodal sebedůvěru jejich jihokorejským vazalům. Západní supi využívali svou vzdušnou převahu nad Korejskou lidovou armádou a jejími čínskými spojenci k neomezenému leteckému teroru jak na frontě, tak proti civilnímu obyvatelstvu. Výlučná nadvláda falešných mírotvorců nad korejským nebem však nyní skončila.
Dnešek je pro americké letectvo skutečně černým dnem. Agresoři na vlastní kůži poznali, co znamená mezinárodní přátelství korejského, čínského a sovětského lidu. Nové proudové stíhačky s vycvičenými osádkami se na bojišti staly nepříjemným překvapením pro žoldnéře světového imperialismu, kteří se dosud cítili být pány korejského nebe.
Dnešní bitva to jasně ukázala. Skupina nepřátelských letounů vyslaná zničit most přes řeku Ja-lu spojující Čínu a Koreu sestávala ze 48 strategických bombardérů B-29 Superfortress doprovázených více než 120 stíhačkami. Tato vzdušná armáda by samozřejmě most snadno zničila, plán vetřelců však byl zmařen.
Útok 44 sovětských stíhaček MiG-15 nepřítele nepříjemně překvapil. Sovětští letci ihned zahájili boj. Američané byli zaskočeni. MiGy se rychle snesly shora a z bezprostřední blízkosti ostřelovaly Superfortressy obtěžkané pumami. Jedna skupina sovětských stíhaček pronásledovala vedoucí B-29, ostatní zaútočily na doprovodné letouny, aby je vázaly bojem a odvedly od bombardérů.
Za 20 minut boje nepřítel ztratil deset letounů. Celkem nejméně 40 amerických letců zahynulo, zůstalo nezvěstných nebo padlo do zajetí. Mýtus o nezranitelnosti bombardérů B-29 byl rozptýlen a stíhačky MiG-15 jasně prokázaly převahu nad nepřátelskými stíhacími letouny. Jestřábi s hvězdami a pruhy, zvyklí terorizovat civilní obyvatelstvo korejských měst a předvádět sílu svých proudových letounů, jsou bezmocní proti sovětským letcům, kteří v minulé válce získali zkušenosti v boji s fašistickými esy a japonskými militaristy a nyní předávají své znalosti vzdušného boje korejským a čínským spolubojovníkům. Nejnovější proudové stíhačky MiG-15 se staly silou, s níž musejí nepřátelští piloti počítat.
Dnešní vzdušná bitva jasně ukázala, že i v éře proudového vojenského letectva zůstává přátelství národů spolehlivou hrází proti útočným snahám světového imperialismu rozpoutat novou válku.
&secondaryArticleHeader=Generál MacArthur byl odvolán
&secondaryArticleText=Dnešek není pouze černým dnem letectva „mírových sil OSN“ a jejich jihokorejských loutek, který sami Američané nazvali „černým čtvrtkem“, ale přináší i změny ve velení „mírotvorců“. Generál Douglas MacArthur, neschopný jakkoli čelit mezinárodnímu bojovému bratrství korejského, čínského a sovětského lidu, byl odvolán z funkce velitele „mírových sil OSN“.
Militaristický americký tisk a veřejnost rozjitřená západními médii kypí vztekem, volají po potrestání „Jidáše z Bílého domu“ a označují MacArthurovo odvolání za „nejlepší dárek Stalinovi“. Jeden katolický duchovní dokonce nedokázal tuto zprávu snést a navzdory svým náboženským předsudkům spáchal sebevraždu.
Připomeňme si, kdo je generál MacArthur a proč jeho odvolání tolik znepokojuje nejreakčnější kruhy imperialistických mocností.
Generál MacArthur patří k nejkrvelačnějším žralokům imperialismu a má ruce až po lokty potřísněné krví. Je to tentýž MacArthur, který začal vojenskou kariéru potlačením hladové vzpoury veteránů první světové imperialistické války, opuštěných a zapomenutých vlastní vládou. Proti nešťastníkům usilujícím o lepší život byla nasazena pravidelná armáda posílená buldozery a tanky. Tentýž muž v minulé válce přenechal Japoncům Filipíny, jejichž obrana mu byla svěřena, a uskutečnil několik operací bez podstatného významu pro celkový průběh války, aby nějak ospravedlnil své neúspěchy.
Je to tentýž MacArthur, na jehož rozkaz letectvo se stejnou zuřivostí bombardovalo vojenská postavení Korejské lidové armády i civilní sídla. Na jeho rozkaz svrhly nepřátelské letouny při útoku na průmyslové centrum Hungnam 500 tun pum na civilisty, města Sinuidžu a Hörjong byla vypálena do základů a oblast mezi řekou Ja-lu a postaveními OSN proměněna ve spálenou zemi.
Tentýž MacArthur podcenil bratrské mezinárodní přátelství národů a v zimě 1950 přivedl svou armádu do pasti na řece Ja-lu. Kvůli němu bez zjevného důvodu umírají v nesrozumitelné válce včerejší dělníci z USA, Velké Británie a dalších zemí, sdružení pod pokryteckým názvem „mírový kontingent OSN“. Jeho kroky vedly začátkem ledna 1951 k ústupu vojsk OSN ze Soulu. Teprve koncem ledna dokázala s nesmírným vypětím zastavit postup našich jednotek přechodem k hluboce členěné obraně. Tentýž MacArthur, neschopný rozdrtit naše vojska na bojišti, v bezmocném vzteku vyzýval prezidenta Trumana k jadernému úderu na Mandžusko a celou Čínu. „Díky“ jeho počínání se válka pro imperialisty protáhla na neurčito a vyžaduje další peníze i vojáky.
Vládnoucí kruhy USA a osobně prezident Truman nejspíš chápou, že šílenec jako MacArthur, vybavený patřičnými pravomocemi a vojenskou silou, dokáže uvrhnout svět do další světové války. Dobře vědí, že další podobná katastrofa, jakou byla porážka u řeky Ja-lu, otevře oči dělníkům omámeným buržoazní propagandou. Ti konečně pochopí, že v nich vláda vidí jen nevyčerpatelný zdroj potravy pro děla, hnané na porážku řezníky jako MacArthur a jeho nástupce Ridgway.
MacArthurovo neslavné odvolání všem jasně ukazuje, že lze libovolně řinčet zbraněmi, nehledět na ztráty a hnát vojáky na jatka. Žádná síla však nedokáže zlomit národy bojující za svou svobodu a za svět, v němž nebude místo pro lidi jako MacArthur.
&fakeArticle1Header=Co dělá turecká brigáda v Koreji?
&fakeArticle2Header=Ať nadále sílí přátelství korejského, sovětského a čínského lidu!
