&editionNumber=30
&editionVolume=3607
&centralHeader=Jarní ofenzíva Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků
&mainArticleHeader=Jarní ofenzíva korejských a čínských vojsk
&mainArticleText=K dnešnímu dni se situace na frontě výrazně změnila. Zatímco na začátku měsíce podnikala vojska OSN aktivní útočné akce, 20. dubna se vše obrátilo.
Včera zahájily jednotky Korejské lidové armády a spojenecké svazky Čínských lidových dobrovolníků další ofenzívu v oblasti nechvalně proslulé 38. rovnoběžky. Hlavním cílem našich vojsk je porazit I. a IX. armádní sbor v prostoru mezi řekami Imdžin a Pukhan. Následně se plánuje dosažení linie Soul–Pchjongčchang–Kangnung.
K uskutečnění těchto plánů byly vyčleněny 1., 3. a 5. armáda KLDR a 3., 9. a 19. čínská armáda. Spojenecké síly celkem čítají 48 divizí: 470 000 vojáků a důstojníků, 2 278 děl a minometů, 140 tanků a samohybných děl a 398 bojových letounů. Ofenzíva se rozvinula podél linie Kesong–Munhonli–Janggu–Čchongdinni v celkové délce 185 km.
Nepřítel se na odražení útoku připravil následovně. V prvním sledu mají vojska OSN 14 pěších divizí a brigád, dalších pět je v záloze. Celkem mají „mírová vojska“ v oblasti 38. rovnoběžky 270 000 vojáků, 2 100 děl a minometů, 1 000 tanků a 1 600 bojových letounů.
Postup našich vojsk připomínal úder blesku. Hned první den bojů smetla 1. armáda Korejské lidové armády, tvořená 8. a 47. pěší divizí, 1. jihokorejskou pěší divizi a pronikla do Kesongu. Současně 63. a 64. sbor 19. čínské armády rozdrtily 29. britskou pěší brigádu. Naši spojenci z řad Čínských lidových dobrovolníků úspěšně překročili řeku Imdžin a získali předmostí na jejím levém břehu.
Ofenzíva pokračuje. Dnes 3. čínská armáda dobyla město Jončchon a 9. čínská armáda porazila západně od Hwačchonu 6. jihokorejskou pěší divizi. Čínské a severokorejské síly postupují rychlým tempem 6–7 kilometrů denně. Není daleko den, kdy poslední americký voják uprchne z naší země a korejský lid si vybojuje právo na zářnou budoucnost. Ofenzíva pokračuje!
&secondaryArticleHeader=Co je Alej MiGů?
&secondaryArticleText=Vstup spojených sil světového imperialismu do války jako by dodal sebedůvěru jejich jihokorejským vazalům. Západní supi využívají vzdušnou převahu nad Korejskou lidovou armádou a jejími čínskými spojenci a již léta vedou neomezený letecký teror na frontě i proti civilistům. Bezuzdná nadvláda falešných mírotvorců nad korejským nebem však nyní skončila.
Sovětští, čínští a korejští letci již mnoho let střeží korejské nebe a chrání je před snahami imperialistů uvrhnout pokojná města a vesnice do propasti teroru a chaosu, udělat vše pro to, aby korejské děti usínaly místo ukolébavky za hvízdání bomb a řevu motorů těžkých bombardérů.
Významné byly vzdušné boje 7. dubna i skutečný masakr, který sovětští letci způsobili Američanům ve čtvrtek 12. dubna. Po této události se v americkém slovníku objevil výraz „černý čtvrtek“. Jasně se ukázalo, že vedle sovětských sokolů, kteří již v minulé válce bojovali s letci militaristického Japonska a Göringovými supy, působí američtí piloti i jejich jihokorejští spojenci velmi uboze. Dokážou pouze terorizovat civilní obyvatelstvo. Před střetem se sovětskými letouny se Američané chovali povýšeně a byli si zcela jisti možným vítězstvím. Sovětští letci však našli způsob, jak si poradit s americkými okřídlenými stroji, které zničily Hirošimu a o něco dříve srovnaly se zemí Drážďany.
Americký a jihokorejský tisk sice na všech stranách vytrubuje, jak hrdinní američtí letci střeží demokracii, stíhačky MiG se však staly skutečným, viditelným ztělesněním vítězství sovětské konstrukční školy nad západní.
První vážné střety na obloze přinesly ztrátu několika bombardérů B-29 najednou. Ve snaze omezit další ztráty Američané urychleně přesunuli do Koreje stíhačky F-86 Sabre, které se svými schopnostmi téměř vyrovnají ruskému MiGu-15. Po příletu těchto strojů již naši letci nedosahují vzdušných vítězství tak snadno. Své úkoly však plní dál.
Lekce, které sovětští letci uštědřili vychvalovaným západním pilotům, přinesly ovoce. Od událostí 12. dubna nevstoupil do prostoru podél jižního břehu řeky Ja-lu na hranici Koreje a Číny jediný bombardér B-29.
Respekt nepřítele má velkou cenu. Američtí letci poměrně rychle pochopili, kdo proti nim na korejském nebi stojí. Oblast mezi řekou Ja-lu, Žlutým mořem a pomyslnou linií Pchjongjang–Wonsan nazvali „Alej MiGů“, protože každý nepřátelský letoun, který do ní vletí, musí počítat s důkladným setkáním se sovětskými, čínskými nebo korejskými letci. Naši sovětští soudruzi nejen bojují, ale také školí personál v používání nejnovější techniky a dosahují úctyhodných výsledků. A to přesto, že nepřítel má v letectvu převahu 11:1 ve prospěch samotných Američanů, a navzdory jeho strašení, že poměr sil na korejském nebi činí 4:1 ve prospěch Korejské lidové armády, Čínských lidových dobrovolníků a jejich spojeneckých sovětských speciálních jednotek.
Alej MiGů je místem vůbec prvních vzdušných soubojů proudových stíhaček a symbolem dosud nejtěžších ztrát amerického letectva v korejské válce. A tak tomu bude i nadále, neboť neexistuje síla, která by dokázala zastavit národ bojující za svou svobodu!
&fakeArticle1Header=Nucené odvody do americké armády?
&fakeArticle2Header=Americký novinář zatčen v Československu
