&editionNumber=33
&editionVolume=3611
&centralHeader=Nová ofenzíva spojenců
&mainArticleHeader=Spojenecká vojska přecházejí do protiútoku
&mainArticleText=Od 10. května do dnešního dne se situace na frontě změnila. Během bojů od 6. do 10. května naše vojska nejen zajistila přeskupení a přípravu hlavních sil k nové ofenzívě, ale také odrazila všechny pokusy nepřítele na západním a středním úseku fronty prorazit k 38. rovnoběžce. Během sedmidenní ofenzívy postoupila americká a jihokorejská vojska pouze o 10–20 km, tedy rychlostí 1,5–3 km denně.
Spojenecké velení si uvědomovalo, že další tak příznivý okamžik už nemusí nastat, a vyhodnotilo situaci. Dospělo k závěru, že vojska OSN sice ovládají vzduch a moře, ale na souši tak drtivou převahu nemají.
Podle plánu společného velení bylo nutné zasadit tři údery, rozdělit obrannou frontu nepřítele a jeho jednotky obklíčit a po částech zničit.
Útoky měla na západním úseku fronty provést 19. armáda ČLD; na východním úseku 9. armáda ČLD a 2., 3. a 5. armáda KLA. 1. armáda KLA a 3. armáda ČLD měly postupovat ve svých pásmech a pomáhat úderným skupinám při plnění bojových úkolů. Operace byla plánována do hloubky 50–60 km až k linii Suwon–Wonju–Imokchon-ri.
Navzdory nepřetržitým dešťům od 14. května a skutečnosti, že jednotky ČLD a KLA nestihly uskutečnit všechna opatření stanovená operačním plánem, rozhodlo společné velení zahájit útok. Dne 16. května v 18 hodin přešly hlavní síly čínských dobrovolníků a Lidové armády do ofenzívy na všech úsecích fronty.
Zpočátku nepřítel kladl houževnatý odpor v dobře připravených obranných postaveních. Jen dělostřelectvo americké 2. pěší divize vypálilo 17. května 30 000 granátů. Pod údery ČLD a KLA však byl nepřítel nucen zahájit ústup krytý zadními voji, aby zajistil stažení svých pozemních sil. Proti postupujícím jednotkám čínských dobrovolníků a Lidové armády zesílil bombardování.
Dne 17. května obsadila 19. armáda na západním úseku Yidenpu a 3. armáda ve středním úseku Chuncheon. Na východním úseku 9. armáda ČLD a 3. a 2. armáda KLA téhož dne rozdrtily jednotky americké 2. a jihokorejské 9. pěší divize a při pokračujícím útoku 18. května obklíčily severně od Chaeumni jednotky jihokorejské 5. a 7. pěší divize. 5. armáda KLA postupující podél východního pobřeží téhož dne obsadila Yayang.
Pokusy amerických a jihokorejských vojsk pomoci obklíčeným jednotkám zvenčí byly neúspěšné. Obklíčeným nepřátelským vojákům zbývá jen málo možností — zajetí, nebo neslavná smrt!
Za pět dní intenzivních útočných bojů postoupila vojska ČLD a KLA o 20–40 km. Průměrná rychlost postupu hlavních sil činila 4–8 km denně. Nepřítel ztratil až 11 500 vojáků a důstojníků padlých, raněných a zajatých. Naše jednotky ukořistily 113 děl a minometů, 112 protitankových raketometů Bazooka, 31 tanků, 792 vozidel, 169 lehkých a těžkých kulometů, 2 174 pušek a pistolí a velké množství další vojenské techniky.
Ofenzíva ČLD a KLA byla připravena a zahájena v podmínkách, kdy jednotky na frontě musely svádět těžké obranné boje s početně silnějším nepřítelem. Přesto se společnému velení podařilo zachovat hlavní síly a zahájit operaci ve stanoveném termínu.
&secondaryArticleHeader=Hrdina korejského nebe
&secondaryArticleText=Vzdušné boje pokračují. Američané a jejich loutky, kteří nedokážou zastavit postup našich vojsk a skrývají se pod pokryteckým názvem „vojska OSN“, pokračují v leteckém teroru proti korejskému lidu. Stále častěji však dostávají vzdušní piráti s hvězdami a pruhy zaslouženou odpověď.
V amerických novinách lze najít zprávu, že dnes odpoledne proběhl vzdušný boj mezi 28 letouny F-86 z 335. a 336. stíhací přepadové perutě 4. stíhací skupiny amerického letectva a 16 MiGy-15 ze 196. stíhacího pluku 324. stíhací divize sovětského letectva. Pilot F-86 kapitán James Jabara z 334. perutě dosáhl pátého a šestého vítězství nad proudovým letounem a stal se prvním americkým „proudovým“ esem.
Je však třeba poznamenat, že i naši piloti v tomto boji prokázali, že jsou hodni slávy svých spolubojovníků — hrdinů nebe Velké vlastenecké války.
Skutečným hrdinou těchto bojů je pilot MiGu-15 Fjodor Šebanov, který při létání na proudových strojích dosáhl svého pátého vítězství. Po absolvování hudební školy toužil dostat se na frontu. Od 29. ledna do 9. května 1945 sloužil u 730. stíhacího leteckého pluku 125. stíhací letecké divize Západní fronty protivzdušné obrany. Držel bojovou pohotovost a hlídkoval nad baltskými přístavy, ale vzdušného vítězství tehdy nedosáhl.
V bojích na korejském nebi se Fjodor projevil jako odvážný a iniciativní stíhač oddaný boji za štěstí lidu. Před dnešním bojem už sestřelil čtyři F-86 a jeden B-29. A nyní přišlo další vítězství.
Při boji se skupinou nepřátelských stíhaček severně od oblasti Tetsuzan se dvojice nadporučíka Alfejeva dostala za dvojici nepřátelských F-86. Alfejev zahájil palbu na zadní stroj nepřítele. V důsledku útoku však naši dvojici napadla další nepřátelská stíhačka. Šebanov z bezprostřední blízkosti vypálil na nepřátelský letoun několik dávek, po nichž F-86 začal kouřit a prudce klesat.
Fjodor Šebanov ještě dosáhne mnoha vzdušných vítězství. Sovětští piloti, z nichž mnozí bojovali už v poslední válce, nebojují pro vlastní slávu. Bojují proto, aby co nejdříve zavládl mír a korejské a čínské děti mohly usínat nikoli za zvuku bombardování, ale při ukolébavkách svých rodičů.
Sláva sovětským pilotům! Ať vojenské bratrství sovětského, čínského a korejského lidu stále sílí a přetrvá po staletí!
&fakeArticle1Header=Wonsan se nevzdává
&fakeArticle2Header=Adenauer řinčí šavlí
