&editionNumber=38
&editionVolume=3616
&centralHeader=Intenzita bojů roste
&mainArticleHeader=Nápor imperialistů slábne
&mainArticleText=Ráno 5. června přešla americká a jihokorejská vojska do útoku. Navzdory houževnatému odporu a protiútokům čínských dobrovolníků prolomila obranu 19. a 3. armády ČLD na linii severně od Yongchonu a Unchonu a do konce 6. června obsadila Daikori a Munhongli.
Vznikla hrozba průlomu amerických a jihokorejských vojsk k Pyeonggangu. Aby zabránilo dalšímu postupu nepřítele v tomto směru, rozhodlo společné velení stáhnout vojska 3. armády ČLD na novou obrannou linii Choron–Kumhua. Současně začaly 47. a 42. armádní sbor 13. armády ČLD postupovat k linii Suuk–Munpori, kde měly vystřídat jednotky 19. a 3. armády ČLD.
Ráno 8. června po silné dělostřelecké přípravě a za podpory tanků zaútočila americká a jihokorejská vojska na 19., 3. a 9. armádu ČLD podél severní linie u Daikori, Munhonli a Tykulu. Americké velení zde poprvé použilo vrtulníky k vysazení malých taktických výsadků v týlu čínských dobrovolníků, dva až tři kilometry od fronty. Tyto výsadky však neuspěly a jednotky ČLD je rychle zničily.
Dnes jednotky 3. a 9. armády ČLD, které utrpěly těžké ztráty při nepřátelských náletech, opustily Choron a Kumhuu. Aby zabránily dalšímu postupu nepřítele na sever, byly do boje nasazeny 47., 42. a 26. armádní sbor ČLD. Po jejich nasazení byly jednotky 19. a 3. armády ČLD staženy do týlu.
Nepřítel narazil na houževnatý odpor 47. a 42. armádního sboru 13. armády i 26. a 20. armádního sboru 9. armády ČLD a byl nucen přejít do obrany na linii západně od Chongoku, severně od Chorongu, Kumhuy a Tankori.
Na východní frontě vedou jednotky 5. a 2. armády KLA od 2. června až dodnes těžké obranné boje. Díky jejich houževnatému odporu byl nepřítel nucen přejít do obrany i zde. Nadále podniká neúspěšné nálety na naše komunikace v naději, že ochromí zásobování. Vláda amerických vzdušných pirátů a jejich spojenců nad korejským nebem však skončila. Korejský lid bude až do konce bránit zájmy a výdobytky revoluce. Vytrvá a zvítězí!
&secondaryArticleHeader=Čínští dobrovolníci v ohni boje
&secondaryArticleText=Bojové bratrství korejského a čínského lidu stále sílí. V kritickém okamžiku, kdy osud Koreje visel na vlásku a výdobytky socialismu byly ohroženy, přišla Čína na pomoc svému starému druhovi.
V souvislosti s vpádem amerických a jihokorejských vojsk na území KLDR a následným ohrožením hranic severovýchodní Číny se v první polovině října 1950 po celé Číně rozvinulo celonárodní hnutí na pomoc bratrskému korejskému lidu. Komunistická strana a čínská vláda tak mohly rychle vytvořit z lidových dobrovolníků třicet pěších a čtyři dělostřelecké divize. Dobrovolníci jsou vyzbrojeni různými typy domácích i zahraničních zbraní. Pěší divize lidových dobrovolníků jsou dělostřelectvem a minomety vybaveny pouze ze 40–50 procent.
Ne všechny divize mají protiletadlové a protitankové dělostřelectvo, pozorovací a řídicí přístroje; chybějí jim tanky a těžké dělostřelectvo. V bojích čínští vojáci často postrádají munici, spojovací prostředky i motorová vozidla. Přesto jsou odhodláni korejskému lidu pomoci a nepřítele odrazit. Vysoká úroveň jejich vojenského výcviku vychází z rozsáhlých bojových zkušeností získaných v revolučních a národně osvobozeneckých válkách i ze studia zkušeností sovětských ozbrojených sil z druhé světové války. Hlavním cílem v národně osvobozeneckých válkách bylo vyčerpat početně silnějšího nepřítele, zachovat vlastní síly a vytvořit podmínky k jeho rozhodující porážce.
Houževnatí a bojem zocelení Čínští lidoví dobrovolníci, naplnění touhou sloužit vlasti a pomáhat spojencům, se stali silou, s níž musí na bojišti počítat Američané, jejich přisluhovači z OSN i jihokorejské loutky.
Nejednou se stalo, že vychvalovaní američtí generálové, z nichž mnozí bojovali v minulé válce, utrpěli v boji proti čínským dobrovolníkům porážku.
Západní noviny nešetří inkoustem při pomluvách čínských vojáků. S vytrvalostí hodnou lepší věci píší, že Číňané používají „lidské vlny“ a útočí v hustých řetězech přímo přes minová pole, aby se jejich vlny na stránkách západního tisku rozbíjely o americká a jihokorejská opevnění.
Ve skutečnosti je situace poněkud jiná. Tato taktika má především co nejrychleji dostat vojáky do mrtvého prostoru mimo dosah amerického dělostřelectva. Pokud Číňany zadrží ostnatý drát nebo jiná překážka, imperialistická vojska zachrání jen drtivá palebná převaha. Pokud ne, je čínská převaha v boji zblízka zřejmá — nepřítel se odmítá s dobrovolníky pouštět do boje na bodáky.
Když mluvíme o čínských dobrovolnících, nelze nezmínit ty, kdo je vedou k vítězství. Tato válka dala světu nového vojevůdce. Slavný syn čínského lidu generál Peng Dehuai se ukázal jako mimořádný velitel, když porazil vojska vedená proslulým hlídacím psem světového imperialismu generálem MacArthurem, což amerického generála nakonec stálo kariéru i funkci. Po MacArthurovi pocítili sílu úderů čínských dobrovolníků a vojsk KLDR další dva američtí řezníci — Ridgway a Van Fleet. I nyní při ústupu spojenecké síly prokazují zázraky odvahy a hrdinství. Není daleko den, kdy noha posledního amerického vojáka přestane šlapat po korejské půdě. Korejský lid a jeho spojenci v této válce vytrvají a zvítězí. Pravda je na jejich straně! Vpřed k novým vítězstvím a vyhnání vetřelců z naší země!
&fakeArticle1Header=Ruce pryč od Koreje!
&fakeArticle2Header=Ať přátelství národů stále sílí
