&editionNumber=40
&editionVolume=3618
&centralHeader=Aktivní boje se blíží ke konci
&mainArticleHeader=Boje pokračují
&mainArticleText=Protiofenzíva OSN na Korejském poloostrově pokračuje. Od 18. června do dnešního dne zůstává situace na frontě beze změny.
V noci na 18. června přešla vojska 26. a 20. armádního sboru po doplnění a reorganizaci do útoku a odpoledne 19. června znovu dobyla Pyongyan. Navzdory houževnatému odporu byla americká vojska nucena rychle ustoupit na jih. Do konce 22. června zaujali čínští dobrovolníci svá předchozí postavení severně od Chorongu a Kumhuy. Na ostatních úsecích fronty se během této doby situace ani rozmístění vojsk výrazně nezměnily.
Aby americké velení dosáhlo 38. rovnoběžky v oblastech Yenan a Kaisen, plánuje koncem června zahájit ofenzívu jihokorejskou 1. pěší divizí. K posílení pobřežní obrany rozhodlo společné velení soustředit nově vytvořenou 20. armádu ČLD, tvořenou 67. a 68. armádním sborem, v prostoru západně od Wonsanu.
Nepříteli se podařilo zatlačit jednotky 64. armádního sboru ČLD a postupuje ke Kaisenu. Plánoval také vysadit vojska na mysu jihovýchodně od Yenanu. Protiútoky jednotek 1. armády KLA a 64. armádního sboru ČLD však nepřátelská vojska rozdrtily a jejich zbytky uprchly na levý břeh řeky Imjin.
Současně pokračují vzdušné boje mezi našimi a americkými piloty, kteří se marně pokoušejí znovu utáhnout vzdušnou „smyčku“ kolem našich komunikací. Jak však vzdušné střety ukázaly, dřívější nerozdělená vláda nepřítele nad oblohou skončila. Skutečnost, že američtí piloti nazývají údolí řeky Yalu MiG Alley, nejvýmluvněji potvrzuje, kdo je nyní pánem korejského nebe.
Boje pokračují, ale už nyní je jasné, že během více než půldruhého měsíce dokázali čínští dobrovolníci a Lidová armáda socialistické Koreje nepřítele nejen vyčerpat, ale také zmařit všechny jeho pokusy proniknout hluboko na severokorejské území. Jen od 6. června do včerejška ztratil nepřítel přes 28 000 vojáků a důstojníků padlých, raněných a zajatých.
Bojová činnost vojsk ČLD a KLA ukázala růst jejich operačního umění a taktiky. Zvýšila se bojová připravenost jednotek, které si osvojily pokročilejší způsoby boje a jejich taktika se stala pružnější a manévrovější. Zlepšilo se velení při přípravě vojsk k bojovým operacím i jejich řízení v boji. V ofenzívě dostávají vojska rozhodné cíle a hlavní síly se soustřeďují ve směru hlavních úderů. Kvůli omezenému množství bojové techniky, zejména letectva, se však útočné operace rozvíjejí především lineárně, od jedné linie ke druhé, ačkoli podle plánu mají být založeny na obchvatu, obejití nebo obklíčení a zničení nepřátelských uskupení.
Obrana vojsk ČLD a KLA se v tomto období vyznačovala hloubkou, houževnatostí a aktivitou. Hloubku obrany zajišťuje odpovídající sestava vojsk a včasné budování obranných linií v týlu. Aktivita v obraně je dosahována rozsáhlým manévrem sil a prostředků a protiútoky proti nepřátelským skupinám, které pronikly do hloubky obrany. Není daleko den, kdy mocná ruka korejského bojovníka vrhne Američany za 38. rovnoběžku a osvobodí lid jižní Koreje od krvavé kliky I Sung-mana!
&secondaryArticleHeader=Mírová jednání jsou nevyhnutelná
&secondaryArticleText=Už v květnu tohoto roku navštívil představitele SSSR při OSN Jakova Malika jeden z mála rozumných lidí v Bílém domě, jistý John Kennan, známý nezávislým úsudkem a odporem proti zatažení Spojených států do korejského konfliktu a proti překročení 38. rovnoběžky vojsky OSN na podzim 1950. Otevřeně prohlásil, že přišel „hovořit o možném příměří“. Dne 1. června generální tajemník OSN Trygve Lie oznámil, že pokud by demarkační linie vedla podél 38. rovnoběžky, bylo by možné považovat úkoly OSN za splněné.
Dne 23. června vyzval sovětský představitel při OSN k příměří v Koreji. Soudruh Malik ve svém projevu prohlásil: „Sovětské národy se domnívají, že jako první krok by měla mezi válčícími stranami začít jednání o zastavení palby, o příměří se vzájemným stažením vojsk od 38. rovnoběžky.“ Současně 24. června soudruh Stalin napsal Mao Ce-tungovi, že dohoda o výzvě sovětského lidu Spojeným státům k nastolení otázky příměří již byla splněna a že se snad záležitost příměří pohne kupředu.
Americká vláda byla pod tlakem veřejného mínění a rostoucího mírového hnutí nucena zahájit jednání o příměří. Dnes americké ministerstvo zahraničí prostřednictvím štábu generála Ridgwaye v Tokiu zveřejnilo informační memorandum, v němž návrhy soudruha Malika kriticky hodnotí.
Američané se chtějí především ujistit o vážnosti úmyslů sovětské strany, která podle jejich názoru řídí činnost Severokorejců a Číňanů. Právě tento okamžik ukáže, kdo chce na Korejském poloostrově mír, kdo chce zachovat současný stav a kdo chce ve válce pokračovat.
Návrh byl přirozeně přijat nepřátelsky — nikoli ve Washingtonu, ale v Soulu. I Sung-man tvrdošíjně usiluje o pokračování války do posledního amerického vojáka, protože jihokorejská armáda není schopna ničeho jiného než vraždit vlastní civilní obyvatelstvo podle zásady „když ne my, tak nikdo“. V ostatních případech prchá. I Sung-manův postoj jasně ukazuje, čím je korejský lid pro tohoto mocichtivého tyrana a loutku západních kapitalistů — pouhým prostředkem k obohacení. Za toto obohacení však korejský lid platí vlastní krví!
&fakeArticle1Header=Ridgwayova sázka prohrála
&fakeArticle2Header=Nová zločinecká klika I Sung-mana
