&editionNumber=42
&editionVolume=3620
&centralHeader=Jednání začala
&mainArticleHeader=Vyjednávací proces je v chodu
&mainArticleText=Už jsme psali, že americká vláda byla pod tlakem veřejného mínění a růstu mírového hnutí nucena zahájit jednání se Severní Koreou, Čínou a Sovětským svazem o příměří. Dne 1. července odvysílal rozhlas odpověď vůdce a učitele korejského lidu soudruha Kim Ir-sena a velitele ČLD soudruha Peng Dehuaie s návrhem sejít se k jednání o ukončení vojenských akcí a uzavření příměří v oblasti Kaesongu na 38. rovnoběžce.
Velitel vojsk OSN generál Ridgway v odpovědi navrhl Kim Ir-senovi a Peng Dehuaiovi uspořádat předběžnou schůzku styčných důstojníků, která by vyřešila různé podrobnosti spojené se zahájením jednání. Zároveň uvedl, že dohoda o podmínkách příměří musí předcházet zastavení bojových akcí. Americká strana se tak považovala za oprávněnou určovat směr jednání ještě před jejich zahájením. Takové chování je v rozporu se sovětskými návrhy, které v rozhovoru s americkým velvyslancem v SSSR Kirkem přednesl náměstek ministra zahraničních věcí SSSR soudruh Gromyko. Podle jeho návrhu má dohodě o příměří předcházet dočasná dohoda o zastavení bojových akcí.
Vlády Koreje a Číny by velmi ocenily, kdyby jejich rádce a učitel soudruh Stalin vystupoval při jednáních jako prostředník. Soudruh Stalin však se svou příznačnou skromností odmítl a svěřil toto právo soudruhu Mao Ce-tungovi. Josif Vissarionovič zároveň ve své korespondenci s předsedou Maem pravidelně poskytoval mladšímu soudruhovi cenné rady, pomáhal mu proniknout do jemností diplomatické hry a prostřednictvím velvyslance SSSR v KLDR soudruha Razuvaeva informoval soudruha Kim Ir-sena, že při nadcházejících jednáních má korejská vláda postupovat společně s Číňany a připravovat společné návrhy.
Včera se na předběžné schůzce zástupců válčících stran uskutečnily přípravné práce k nadcházejícím jednáním o příměří. Byly projednány různé administrativní a hospodářské otázky týkající se prostor, rozmístění delegací, jejich početnosti, pořadí a času prvního zasedání a byla vyřešena otázka ochrany a vytvoření neutrální zóny v oblasti Kaesongu. Doufejme, že jednání budou plodná a konečně ukončí tuto krvavou válku rozpoutanou na korejské půdě mezinárodním imperialismem a jeho chráněncem I Sung-manem.
&secondaryArticleHeader=Korejské nebe v plamenech
&secondaryArticleText=Boje na korejském nebi pokračují. Bojové bratrství čínských, korejských a sovětských pilotů je odhodláno vyhnat americké supy z oblohy a definitivně přetrhnout nepřátelskou „smyčku“ operace Strangle. Vzdušné boje probíhají ve dne i v noci. Při nočních náletech našich pilotů na nepřátelská letiště se slavný „nebeský pomaloběžník“ Po-2 znovu stal spolehlivým bojovým strojem, stejně jako v minulé válce. Letouny tohoto typu používá jednotka letectva Korejské lidové armády operující v noci.
Dne 17. června tato jednotka bombardovala letiště v Suwonu a zničila devět stíhaček F-86 Sabre. Po-2 útočily také na přístavní zařízení a sklady paliva v Inčchonu a na nepřátelské letiště v Yongdypu.
Dne 21. června bombardovaly stroje pluku železniční stanici Soul–Yongsan, kde vzniklo několik velkých požárů a výbuchů. Dne 24. června noční letectvo KLDR bombardovalo letiště v Suwonu a na zemi spálilo až deset nepřátelských letadel. Další letka této jednotky téže noci bombardovala velkou nepřátelskou automobilovou kolonu v prostoru vesnic Namsuri a Buwalri a zničila až třicet vozidel. Dne 28. června několik letek nočního bombardovacího letectva Lidové armády svrhlo pumy na nepřátelská vojska v Inčchonu, Yongdeuphe, Yongsanu a v okolí Munsanu.
Američtí piloti mají k letounům Po-2 a jejich posádkám respekt a strach. Během bezesných nocí Američané na vlastní kůži zažívají to, co jejich ideologičtí předchůdci z Hitlerových vojsk zažívali při setkání s Po-2 v minulé válce. Američané pro Po-2 dokonce vymysleli přezdívku „Bed-check Charlie“, doslova „Charlie, který tě vytáhne z postele“.
Američané a jejich druhové se pokoušeli s obtížnými „Charlie“ bojovat, ale dosáhli jen malého úspěchu. Protiletadloví dělostřelci se zcela znemožnili, protože nedokázali sestřelit jediného „nočního stíhače“. Piloti dosáhli jen skromného úspěchu a podařilo se jim sestřelit pouze devět Po-2. Bohužel není války bez ztrát a chyb a za tyto chyby se draze platí. Čtvrtý červenec byl nešťastným dnem pro piloty 190. stíhací divize. Sedmdesát stíhacích bombardérů F-84 pod krytím přibližně padesáti Sabre podniklo mohutný nálet na hydroelektrárnu Supkhun a vojenskou akademii KLA v Sakchu.
K odražení nepřátelského náletu vzlétly dva letecké pluky 190. stíhací divize, 494. a 821. pluk, celkem 53 letadel. Výsledek dne nebyl povzbudivý: 64. stíhací sbor ztratil jedenáct letadel a jednoho pilota.
Neméně zklamaní byli naši piloti 9. července. Toho dne vzlétlo šest MiGů-15 z 12. stíhacího leteckého pluku 4. letecké divize Čínské lidové osvobozenecké armády, aby zachytilo šest bombardérů B-29 krytých dvaceti F-86. K jejich ochraně vzlétlo deset MiGů-15 ze 17. stíhacího leteckého pluku 303. letecké divize.
Boj byl pro naše piloty neúspěšný. B-29 dostihli až nad mořem při jejich ústupu a američtí piloti tvrdili, že sestřelili tři MiGy-15. To však nebyl nejnepříjemnější důsledek boje. Jeden z čínských MiGů bohužel havaroval v mělké vodě poblíž ústí řeky Yalu. S největší pravděpodobností jej získala americká trofejní skupina. Nepřítel už dlouho loví naše nejnovější stíhačky, které se ukázaly jako skutečná hrozba pro vychvalované americké Superfortressy a Sabry.
Podle čínských údajů navíc v tomto boji zahynul slavný syn čínského lidu, velitel 12. stíhacího leteckého pluku Chao Dahai. Spi klidně, slavný synu čínského lidu! Pomstíme tě, soudruhu!
&fakeArticle1Header=Adenauer vítá přeživší nacisty
&fakeArticle2Header=Ruce pryč od Indočíny
