&editionNumber=60
&editionVolume=3638
&centralHeader=Boje pokračují
&mainArticleHeader=Místní úspěch nepřítele
&mainArticleText=V posledních třech dnech pokračovaly boje v oblasti Hřebene zlomených srdcí. Jednotky 2. pěší divize X. armádního sboru americké 8. armády hřeben nakonec obsadily. Americké ztráty činily 3 700 vojáků, zatímco ztráty 6., 12. a 13. pěší divize KLA a 204. pěší divize čínských dobrovolníků dosáhly 25 000 vojáků. Americká 5. letecká armáda během měsíčního útoku uskutečnila 842 bojových vzletů a svrhla 250 tun pum.
Tento úspěch však nepříteli nepřinese nic kromě uspokojení jeho ctižádosti. Operace Commando, vydávaná za další rozhodující zvrat, selhala.
S největší pravděpodobností byla tato operace poslední akcí manévrové války, která trvá již šestnáct měsíců. Není daleko den, kdy manévrovou válku na frontě vystřídá válka poziční, vyznačující se stálými obrannými stavbami, zákopovými liniemi, bunkry, pásy ostnatého drátu a minovými poli, připomínající západní frontu první světové imperialistické války.
Aby to však americké velení pochopilo, muselo poslat na jatka téměř 4 000 mužů, ještě včera dělníků z Ohia, Tennessee, Kentucky a vzdáleného státu Maine. Všechny žene na porážku strašlivý nepřítel veškerého pokrokového lidstva — imperialismus. Imperialisté však nedokážou zlomit sílu lidu bojujícího za pravdu a svobodu!
&secondaryArticleHeader=Dva roky Čínské lidové republiky
&secondaryArticleText=Věrní druhové korejského lidu v jeho ozbrojeném zápase proti světovému imperialismu, Čínští lidoví dobrovolníci, slaví druhé výročí Čínské lidové republiky. Takové jsou dějiny vzniku tohoto státu.
Velká říjnová revoluce v Rusku podnítila v Číně národně osvobozenecké hnutí. Sovětské Rusko se stalo věrným spojencem Číny v jejím boji proti imperialismu.
Čína tehdy procházela nepřetržitou občanskou válkou. K moci přicházel jeden generál za druhým. A za generály stáli imperialisté Anglie, USA a Japonska, kteří mezi sebou bojovali o právo olupovat čínský lid. Války těchto generálů přinášely lidu mnoho utrpení, vyčerpávaly zemi a oslabovaly její schopnost vzdorovat vnější agresi.
V červenci 1921 byla založena Komunistická strana Číny. Vyzvala lid k boji proti zahraničním imperialistům i jejich čínským reakcionářům. Roku 1924 začala pod vedením komunistické strany a Kuomintangu první občanská revoluční válka. V jižní provincii Kuang-tung byla vytvořena Národní revoluční armáda. Centrem revolučního hnutí se stal Kanton.
Z tohoto města vyrazila Národní revoluční armáda a do konce roku 1926 osvobodila rozsáhlé území od vojsk generálů a zahraničních koncesionářů. Všude, kam tato armáda přišla, rolníci zabírali půdu, soudili statkáře a organizovali sebeobranu. Zahraniční imperialisté přistoupili k otevřené intervenci. Shromáždili v čínských vodách velké množství válečných lodí, bombardovali Nanking obsazený Národní revoluční armádou a v Šanghaji soustředili armádu o 20 000 vojácích.
Po Sunjatsenově smrti roku 1925 se vedoucího postavení v Kuomintangu zmocnili reakcionáři v čele s Čankajškem. A tito reakcionáři podpořili imperialistickou agresi. Kuomintang zorganizoval kontrarevoluční převraty ve Wu-chanu, Šanghaji a dalších městech. Začalo hromadné zatýkání a popravy dělníků a komunistů. Revoluce byla potlačena, lid však bojoval dál.
Roku 1927 vypukla pod vedením komunistické strany druhá občanská válka. V provinciích Chu-nan a Ťiang-si byla z rolníků a dělníků sdružených do partyzánských oddílů vytvořena nová revoluční armáda, která brzy vešla ve známost jako Rudá armáda. Ve středních oblastech jižní Číny vznikla dělnicko-rolnická vláda. Čankajšek, hlava kuomintangské vlády, se pokoušel podrobit si oblasti, v nichž byla nastolena lidová moc. V letech 1930 až 1934 podnikla kuomintangská vojska proti těmto oblastem pět tažení. Rudá armáda však pokaždé útoky odrazila.
Roku 1931 využili japonští imperialisté občanské války v Číně, obsadili její severovýchodní oblast, Mandžusko, a zřídili tam loutkový stát Mandžukuo. Ten se stal nástupištěm, z něhož Japonci hodlali dobýt celou Čínu a poté napadnout Sovětský svaz. Kuomintangská vláda se agresorovi nepostavila.
Boj lidu proti japonským vetřelcům vedla Komunistická strana Číny. Roku 1934 rozhodla o vyklizení ústřední revoluční základny v jižní Číně a přesunu hlavních sil Rudé armády na sever země. Tam mohla tato armáda přímo čelit japonským vetřelcům. Dlouhý pochod na sever trval celý rok. Rudá armáda během něj sváděla nepřetržité boje s kuomintangskými vojsky. V říjnu 1935 se hlavní síly čínské Rudé armády spojily s protijaponskou armádou, kterou komunistická strana roku 1934 vytvořila z partyzánských oddílů poblíž severní hranice země.
V roce 1937 zahájili japonští imperialisté proti Číně válku v plném rozsahu. V následujících letech probíhaly na severu prudké boje mezi Rudou armádou a japonskou Kuantungskou armádou. V nepřátelském týlu, na okupovaných územích, bojovaly proti Japoncům pod vedením komunistické strany 4. a 8. armáda, vytvořené z Rudé armády. V oblastech, které tyto armády osvobodily od japonských vetřelců, žilo v roce 1945 přibližně 100 milionů lidí.
V srpnu 1945 porazila Sovětská armáda za druhé světové války Kuantungskou armádu a osvobodila severovýchodní Čínu. Čínské lidové armády zahájily proti japonským vetřelcům velkou ofenzivu.
Protilidová Čankajškova vláda, podporovaná zahraničními imperialisty a národní buržoazií, byla roku 1949 svržena v důsledku třetí občanské války. Koncem roku 1949 porazila Čínská lidová osvobozenecká armáda hlavní kuomintangská uskupení na pevnině, čímž čínská občanská válka skončila.
Dne 1. října 1949 byla v Pekingu vyhlášena Čínská lidová republika — stát demokratické diktatury lidu. Vedoucí úloha v tomto státě náleží dělnické třídě a jeho základem je svazek dělníků a rolníků. Republika dala čínskému lidu skutečná demokratická práva. Každý Číňan poprvé získal právo volit orgány lidové moci a být do nich volen. Socialistická revoluce v Číně významně přispěla ke změně světového poměru sil ve prospěch socialismu.
Vítězství nad Kuomintangem a nástup Komunistické strany Číny k moci umožnila do značné míry všestranná podpora Sovětského svazu.
Vítězství čínského lidu zhatilo plány amerických imperialistů na zotročení Číny. Jejich lokaj Čankajšek uprchl se zbytky své poražené armády z pevniny na ostrov Tchaj-wan. USA Čankajška nadále podporují. Obsadily Tchaj-wan, vyzbrojují kuomintangská vojska a neuznávají Čínskou lidovou republiku; nyní se navíc střetly s čínskými dobrovolníky na bojišti. Vojenské bratrství Číny, Koreje a Sovětského svazu však vytrvá a zvítězí!
&fakeArticle1Header=Jednání je nevyhnutelné!
&fakeArticle2Header=Ničte nepřátelské špiony a sabotéry!
