&editionNumber=62
&editionVolume=3640
&centralHeader=Nové boje na korejském nebi
&mainArticleHeader=Nepřítel mění taktiku
&mainArticleText=Na korejském nebi pokračují vzdušné boje. Odvaha a nebojácnost našich čínských soudruhů spolu s uměním „spřátelených vojsk“, jak bývají sovětští piloti často nazýváni, přinesly po 16. říjnu na korejském nebi krátký oddech. Američané prohlásili tyto třídenní boje za nejprudší a nejdelší střetnutí proudových letounů a museli přiznat, že „Číňané vážně ztěžují silám OSN blokádu železničních tratí“. Jejich stíhačky a bombardéry již napříště nebudou blokovat dopravní spoje v oblasti známé jako Alej MiGů. Mohou se následně zaměřit na železniční tratě v oblasti mezi řekou Čching-čchuan a Pchjongjangem.
V následujících dnech Američané skutečně létali jen zřídka, snažili se vyhýbat vzdušným bojům a nad Alejí MiGů rychle odhazovat pumy. Při setkání se sovětskými piloty ustupovali do bezpečných zón, do nichž měli Sověti vstup zakázán. Operace Strangle, do jejíhož úspěchu vkládalo velení „mírových sil OSN“ a jeho jihokorejští vyvolávači tolik nadějí, selhala.
Naši piloti navíc přiměli Američany změnit taktiku. Naléhavá potřeba zničit severokorejská letiště donutila bombardovací velení amerického letectva na Dálném východě přejít k denním náletům. Dnes se B-29 z americké 98. bombardovací skupiny, jejichž cílem byl Tchečchon, nesetkaly se svým stíhacím doprovodem a bombardovaly náhradní cíl. B-29 z americké 19. bombardovací skupiny současně zaútočily na Saamčchan.
Naši piloti samozřejmě již mají na tyto kroky náležitou odpověď: proti bombardérům B-29 provádějícím denní nálety vyrazilo zpoza řeky Ja-lu k jihu současně až 200 proudových stíhaček.
Prudké boje pokračují také na zemi. Nepřítel využívá převahy v letectvu a tancích, postupuje ke Kumsongu a pronikl obranou Čínských lidových dobrovolníků do hloubky 10 kilometrů. Je však zřejmé, že jeho ofenziva již ztrácí sílu a brzy bude zastavena. Nepřítel již mnohokrát zakusil sílu a moc našich zbraní. Nepřítel bude rozdrcen, vítězství bude naše!
&secondaryArticleHeader=Práce korejských železničářů přibližuje vítězství!
&secondaryArticleText=Vzhledem k mimořádně obtížnému terénu a nepříznivé situaci ve vzduchu je zajištění týlových služeb KLA a Čínských lidových dobrovolníků na železnici nesmírně obtížné. Zejména na zranitelnějších úsecích železnice musí týl často železniční zásobování nejen doplňovat silničním, ale zcela na ně přejít. To zase vyžaduje zřízení četných překladišť. Velký počet tunelů umožňuje jejich využívání jako úkrytů pro lokomotivy a vlaky. Hlavní seřaďovací stanice se nacházejí v Sinuidžu, Sariwonu, Sunčchonu, Kudžangu, Sinsongčchonu, Kowonu, Wonsanu, Hamhungu, Kildžu, Čchongdžinu a Pegamu a žádná z těchto stanic nemá svážný pahrbek.
Nakládka a vykládka probíhají ručně. Ve stanicích nejsou žádná specializovaná vojenská zařízení pro přepravu vojsk, například nakládací a vykládací rampy, umývárny či vybavení pro úpravu vozů.
Na počátku války čítal dostupný železniční park 883 parních lokomotiv, z nichž 509 bylo provozuschopných a 374 mimo provoz. Lokomotivní park tvořily různé řady japonských parních lokomotiv. Jeho rozmanitost a množství řad ztěžují opravy lokomotiv i stanovení jednotných hmotnostních norem vlaků.
Protože lokomotivní park KLDR nedokáže zajistit potřebnou dopravu, byl posílen lokomotivami čínských železnic. Na tratích se nachází 39 lokomotivních dep a 151 míst pro doplňování vody.
Rozsáhlé válečné ničení železnic prudce snížilo jejich propustnost a přepravní kapacitu: v nejdůležitějších směrech může denně jezdit pouze 5 až 6 párů vlaků o průměrné hmotnosti 450 tun.
Na propustnost a přepravní kapacitu železnic mají značný vliv mosty přes velké řeky, které nepřátelské letectvo často ničí.
Za americké vzdušné nadvlády a nedostatku prostředků protivzdušné obrany, zejména na počátku války, se vlaky na železnicích KLDR pohybují pouze za tmy, od tunelu k tunelu. Za tímto účelem byl zaveden jízdní řád mezi tunely. Za denního světla zůstávají vlaky v tunelech, kde tehdy probíhají prohlídky a opravy vozidel. K těmto účelům slouží 113 tunelů. Práci uvnitř řídí náčelník a vojenský velitel tunelu.
Značné ztráty lokomotiv a vozů spolu s nedostatkem potřebných opravárenských zařízení práci železnic KLDR výrazně ztěžují. Lokomotivy se opravují v obtížných podmínkách — v polorozbořených depech a tunelech upravených k jejich odstavení.
V první fázi války, v souvislosti s úspěšnou ofenzivou KLA a přenesením bojů na jihokorejské území, byly vytvořeny orgány vojenské dopravy (orgány VOSO) podřízené frontu.
V říjnu 1950 byly orgány VOSO reorganizovány. Vznikla Správa vojenské dopravy KLA, čtyři útvary náčelníků vojenské přepravy a 74 útvarů vojenských velitelů železničních stanic. K výcviku důstojníků VOSO byla zřízena škola vojenské dopravy.
V listopadu 1950 schválil Státní výbor obrany KLDR předpisy pro vojenskou přepravu a pro vojenské velitele stanic a tunelů. Současně vrchní velitel KLA vydal rozkaz o postupu při organizaci a plánování vojenské dopravy na železnicích KLDR.
Koncem roku 1950 s postupem vojsk KLA a Čínských lidových dobrovolníků k 38. rovnoběžce výrazně vzrostl objem přepravy. K jejímu zajištění byly na osvobozeném území KLDR vytvořeny další orgány VOSO pro tři nové železnice: soulskou, teguskou a antungskou.
V letošním roce se délka železničních spojů i vzdálenost železničního zásobování ustálily.
Americké letectvo vede rozsáhlé operace k narušení dopravních spojů. Hlavními cíli jsou železniční uzly a stanice, mosty, tunely, přejezdy, vlaky na trati a vozidla ve stanicích, stejně jako místa nakládání a vykládání vojsk, obnovovacích prací a další lokality. Zničení těchto objektů způsobuje dlouhá přerušení vlakové dopravy, ale titánská práce našich železničářů nám umožňuje tyto ztráty omezovat na minimum.
&fakeArticle1Header=Čínští piloti se dychtivě hlásí na frontu!
&fakeArticle2Header=Smrt I Sung-manově klice!
