&editionNumber=66
&editionVolume=3644
&centralHeader=Klid na frontě
&mainArticleHeader=Nepřítel nabízí jednání
&mainArticleText=Situace na frontě se nyní zásadně změnila. Po neúspěchu letní ofenzívy ozbrojených sil OSN se zhroutila i jejich takzvaná podzimní ofenzíva. Obě strany si uvědomily marnost svého úsilí a rozhodly se obnovit mírové rozhovory. Jejich dějištěm již není Kesong ležící na Severu, ale Pchanmundžom, malé místo v západní části frontové linie, kde byly zřízeny zvláštní jednací prostory.
Nejprudší spory vyvolává otázka demarkační linie. Mezi Korejci a Číňany panují značné neshody o jejím umístění. Soudruh Kim Ir-sen a jeho stoupenci byli odhodláni nepřenechat nepříteli žádné území severně od 38. rovnoběžky, protože by to mohlo poškodit prestiž KLDR. Předseda ústředního výboru Komunistické strany Číny, soudruh Mao Ce-tung, pokládal za možné učinit Američanům jisté ústupky a vést demarkační linii podél fronty. O tomto postoji jej přesvědčil náměstek ministra zahraničí Li Kche-nung.
Soudruh Stalin a s ním celé sovětské vedení se drží stejné linie, kterou formuloval v srpnu. Napsal Maovi, že „celý nedávný průběh jednání ukazuje, že ačkoli Američané rozhovory protahují, jejich rychlé dokončení potřebují více. Je to důsledek současné mezinárodní situace. Pokládáme za správné, aby čínsko-korejská strana při uplatňování pružné vyjednávací taktiky sledovala pevnou linii, neprojevovala spěch ani zájem na rychlém dokončení jednání.“
Sovětské vedení postoj soudruha Li Kche-nunga neschvaluje. Sovětský velvyslanec Razuvajev ve zprávě velvyslanectví v KLDR za čtvrté čtvrtletí roku 1951 jeho postoj poněkud kritizoval: „Na základě těchto možná předčasných závěrů Číňané doporučili souhlasit s vymezením demarkační linie podél fronty bez jakéhokoli smlouvání o dříve nastíněných návrzích. Li Kche-nung přitom očekával, nebo alespoň tvrdil, že ‚dosáhne-li se dohody o druhém bodu programu, bude poměrně snadné vyřešit ostatní otázky; pak nevzniknou velké spory ohledně válečných zajatců‘.“
Ne nadarmo říkali již staří: „Chceš-li mír, připravuj se na válku.“ Současně se zahájením rozhovorů začala naše vojska budovat ženijní obranné stavby. Jelikož většina fronty ve středním a východním úseku prochází horským terénem, začaly jednotky Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků razit tunely, které poskytují nejlepší ochranu proti americkým náletům. Zdravý rozum však nakonec zvítězí nad touhou po zisku a nepřítel pochopí, že lid bojující za svobodu a nezávislost zlomit nedokáže. Blíží se den, kdy válka skončí!
&secondaryArticleHeader=Celkové výsledky bojů od července do října 1951
&secondaryArticleText=Zahájení jednání o příměří, neúspěch dvou útočných operací a přechod amerických vojsk k pozičnímu vedení války ukázaly úplné zhroucení jejich plánů ovládnout celou Koreu. Politika „z pozice síly“, která tvoří základ veškeré zahraniční politiky Spojených států, zkrachovala.
Obrana Čínských lidových dobrovolníků a Korejské lidové armády ve čtvrté etapě korejské války je zaměřena na pevné udržení postavení přímo na frontě a odražení případných výsadků na pobřeží. Veškeré úsilí vojsk směřuje ke splnění tohoto úkolu. Diplomatické manévry ani vojenský nátlak během rozhovorů Američanům očekávané výsledky nepřinesou.
Obrana byla vybudována do hloubky 30–50 km a sestává ze tří pásem i samostatných opevněných prostorů a uzlů. Na pobřeží, v oblastech nejpravděpodobnějšího nepřátelského vylodění, sahá do hloubky 20–50 km. Obranná pásma přitom nejsou vybudována souvisle, ale pouze v nejdůležitějších směrech, kde jsou ženijně nejlépe připravena.
Jednání vojsk Čínských lidových dobrovolníků a Korejské lidové armády v obraně se vyznačuje neochvějností, odvahou a aktivitou, které jsou jejich boji vlastní. S oporou v důkladně vybudovaném systému ženijních zařízení odrazila útoky početně silnějšího nepřítele a způsobila mu těžké ztráty. Na útočícího nepřítele zpravidla zahajují palbu náhle a z malé vzdálenosti, aby mu způsobila co největší ztráty. Hojně používají ruční granáty. Taková palba nepřítele ochromuje a osvědčuje se jako nejúčinnější.
Protiútoky proti nepříteli, který pronikl do obrany, se provádějí nenadále a rychle. To je další podstatný rys a přednost obranné činnosti Čínských lidových dobrovolníků a Korejské lidové armády. Nepřetržité a smělé akce vojsk nepřítele vyčerpávají a brání mu zorganizovat obranu na dobytých postaveních. Protiútoky navíc vštěpují vojákům útočného ducha, zvykají je na vedení útočných operací a podněcují jejich aktivitu.
Aby omezila účinnost nepřátelské dělostřelecké palby a náletů, provádějí vojska Čínských lidových dobrovolníků a Korejské lidové armády protiútoky převážně v noci. Využívají přitom nepřipravenosti sil OSN k činnosti v těchto podmínkách. S ohledem na silné i slabé stránky nepřítele postupují směle a rozhodně a vklíněného nepřítele buď ničí, nebo zatlačují do výchozích postavení.
I při obraně podnikají Čínští lidoví dobrovolníci a Korejská lidová armáda ve velkém útočné boje proti jednotlivým nepřátelským opěrným bodům silami rot a praporů. O volbě místa a času útoku, výpočtu sil a prostředků i organizaci součinnosti rozhodují velitelé sborů. Plán činnosti schvalují vyšší velitelé.
Čas útoku se obvykle volí tak, aby byl nepřítel umlčen a jeho objekty zničeny těsně před setměním. Samotný útok probíhá v noci. Během boje o opěrný bod je tento bod zezadu a z boků obklopen dělostřeleckou palbou, která nepříteli brání ustoupit do hloubky vlastní obrany.
Udržení dobytých opěrných bodů není hlavním úkolem útočících jednotek, jejichž cílem je ničit živou sílu a techniku nepřítele. Když proto nepřítel zahájí protiútok, vojska tyto opěrné body zpravidla opouštějí.
Příznačným rysem obranné činnosti Čínských lidových dobrovolníků a Korejské lidové armády je rozsáhlé využívání léček k ničení nepřátelské živé síly, narušování průzkumu, znemožnění obchvatu a obklíčení opěrných bodů a také k získávání zajatců.
Na vavřínech je však ještě příliš brzy usínat. Nepřítel je lstivý a zákeřný. Čeká nás mnoho těžkých dnů a bezesných nocí!
&fakeArticle1Header=I Sung-manova klika neuznává jednání!
&fakeArticle2Header=Národy Afriky žízní po svobodě!
