&editionNumber=68
&editionVolume=3646
&centralHeader=Výsledky černého týdne amerického letectva
&mainArticleHeader=Nepřítel mění taktiku
&mainArticleText=Černý týden amerického letectva důkladně pročistil hlavy jeho velitelům. Na dnešní poradě velitelů bombardovacího leteckého sboru a 5. letecké armády na základně Itazuke se dospělo k závěru, že prakticky žádný počet doprovodných stíhaček nedokáže zabránit MiGům v průniku k Superfortressům. Thunderjety a Meteory doprovázející B-29 ve výškách nad 20 000 stop létaly téměř na maximálním Machově čísle svých zastaralých letounů.
Každý pokus o prudký manévr v boji s MiGy u nich končil ztrátou ovladatelnosti. Jedinou naprostou ochranou bombardérů je neprostupná clona Sabrů, 5. letecká armáda však nemá dost F-86, aby takovou clonu vytvořila.
Za těchto podmínek přechází generál Joe W. Kelly k nočním bojovým letům. Při současné úrovni radarového vybavení bombardérů mohou B-29 každou noc vykonat pět až sedm samostatných bombardovacích letů pomocí systému SHORAN: pět až sedm letů s naváděním ze země, dva lety psychologické války ke shazování letáků a podle potřeby průzkumné lety. Kellyho hlavním úkolem je co nejrychleji převést všechny osádky na bombardování pomocí systému SHORAN. Vrchní velitel letectva na Dálném východě generál Otto P. Wayland s Kellym souhlasil.
Co na to říci? Nepřítel se rozhodl změnit taktiku, ale nepomůže mu to. Korejské nebe je spolehlivě chráněno. Naši piloti bojují a zvítězí!
&secondaryArticleHeader=Americký imperialismus řinčí zbraněmi
&secondaryArticleText=Zatímco americká armáda dostává od korejských, čínských a sovětských vojáků jeden drtivý úder za druhým, podřadní pisálkové a vulgární novináři za oceánem už rozpoutali a vyhráli třetí světovou válku. Včera vyšlo ve Spojených státech zvláštní číslo amerického časopisu Collier's pod názvem „Obrazy války, kterou jsme nechtěli“ s podtitulem „Porážka a okupace Ruska v letech 1952–1960“.
Všech 132 stran časopisu je věnováno předpovědi výsledku třetí světové války, která končí nevyhnutelným vítězstvím „sil dobra“ a stejně neodvratnou porážkou „sil zla“. Zdaleka nejde o nekvalitní komiksy, kterými Američané často krmí svou mládež. Publikace se představuje jako seriózní prognostická analýza, což hned uvádí redakční úvod:
„Tento popis není plodem lehkomyslné fantazie ani ukvapených předpokladů. Autoři neměli v úmyslu vytvořit mistrovské dílo zábavné literatury. Naším záměrem je střízlivý pohled do budoucnosti.“
Také cíle jsou vysloveny zcela přímo:
„Sovětská vláda musí změnit své názory a svou politiku. Pokud tak neučiní, jistě přijde den, kdy tato vláda zmizí z povrchu Země. Kreml se musí rozhodnout. A pokud se sovětští vůdci nezmění, musí pochopit, že svobodný svět bude bojovat. Bude bojovat a zvítězí.“
Zápletka popsaná v časopisu je prostá — sovětská vojska a jejich spojenci v květnu 1952 vpadnou do Jugoslávie na podporu povstání zorganizovaného agenty Kominterny. Poté, co SSSR odmítne vyklidit Jugoslávii, vyhlásí Spojené státy a OSN agresorům válku.
Aby čelily sovětské agresi, provedly Spojené státy po získání podpory většiny členů OSN jaderný úder proti Sovětskému svazu. Dne 14. května 1952 vzlétly strategické bombardéry B-36 z letišť v Anglii, Francii, Itálii, na Aljašce a v Japonsku a svrhly atomové bomby na vojenské cíle v SSSR. Bombardování trvalo 3 měsíce a 16 dní, ale ani to nestačilo, aby Stalin přišel k rozumu, zatímco Spojené státy začaly pociťovat nedostatek jaderné výzbroje.
Navzdory všemu bombardování vylodil SSSR svá vojska na Aljašce, současně zesílil ofenzivu v Evropě a na Blízkém východě a sovětské bombardéry Tu-4 svrhly atomové bomby na Londýn, New York, Detroit a americké jaderné středisko v Hanfordu. Kontinentální Evropu SSSR nebombardoval, protože doufal, že obsadí celé její území a vytvoří tam komunistické státy.
Od podzimu 1952 začaly USA a jejich spojenci stále intenzivněji používat taktické jaderné zbraně, působili SSSR značné škody a do počátku roku 1953 zastavili postup Sovětské armády v Evropě. Poté Sovětský svaz provedl další jaderný útok na USA — 10. května 1953 atomová bomba zničila Washington a sovětské ponorky podnikly raketové údery na města na východním pobřeží Spojených států.
V odpověď provedly Spojené státy jaderný úder na Moskvu, přičemž se nejprve pokusily varovat civilisty shazováním letáků s výzvou, aby město opustili. Sovětská vojska však Moskvanům nedovolila z hlavního města odejít. O půlnoci 22. června 1953 svrhly Spojené státy na Moskvu atomovou bombu. Celé centrum města včetně Kremlu, Rudého náměstí a chrámu Vasila Blaženého bylo zničeno. Toto bombardování mělo především morální a psychologický účinek, kdežto z vojenského hlediska bylo mnohem účinnější vysazení amerických zvláštních jednotek na Urale. Za obrovských ztrát vyřadila „komanda“ nejdůležitější sovětská jaderná zařízení. V důsledku toho byla do roku 1954 vojenská moc SSSR podlomena a iniciativa přešla na Spojené státy a jejich spojence, kteří zahájili ofenzivu na všech frontách. Situace na frontě změnila také poměry uvnitř SSSR. Při státním převratu byl Stalin zbaven moci a nahrazen Lavrentijem Berijou. Ani to však nedokázalo zachránit komunistický režim před zkázou: západní vojska neúprosně postupovala a v SSSR jim pomáhaly tisíce ruských emigrantů vyslaných do země k organizování sabotáží a diverzí. Sovětský svaz se propadal do chaosu. V táborech GULAGu vypukly rozsáhlé nepokoje, které vyústily ve skutečné povstání na Kolymě a vyhlášení Autonomní republiky vězňů.
V roce 1955 válka skončila úplnou porážkou SSSR: Berijův režim padl. OSN obsadila Sovětský svaz prostřednictvím Prozatímního velitelství Organizace spojených národů (UNITOC). Velitelství okupačních sil sídlí v Moskvě.
Poté začalo budování nového, svobodného a demokratického státu. Olympijské hry v Moskvě se staly apoteózou demokracie. Není však upřesněno, jak by se olympijské hry mohly konat ve městě, které bylo vystaveno atomovému bombardování.
Co k tomu říci — v bezmocném vzteku nad tím, že nedokážou nic postavit proti přátelství národů a socialistickému vojenskému bratrství, se Američané pokoušejí vyhrát válku na stránkách takových knížeček. Skutečnost však bude tvrdá a od amerických růžových předpovědí odlišná. Korejský a čínský lid, který obstál v ohni bitev druhé světové a korejské války, i sovětský lid, který v minulé válce rozdrtil hlídacího psa světového imperialismu — německý fašismus —, se dokážou ubránit. Ti, kdo neustoupili před Hitlerem, se nebojí Trumana, Van Fleeta, MacArthura, Ridgwaye ani ostatních žoldnéřů světového kapitalismu!
&fakeArticle1Header=Korejští hrdinové jsou mezi námi!
&fakeArticle2Header=Van Fleet se chystá k obraně!
