&editionNumber=71
&editionVolume=3649
&centralHeader=Boje o souostroví Che-tao
&mainArticleHeader=Letecké bitvy pokračují
&mainArticleText=Na nebi nad ostrovy Che-tao pokračují letecké bitvy. Dne 2. listopadu v 10:11 odletělo na průzkum nad ostrovy Che-tao 8 MiGů-15 ze 7. stíhacího pluku 3. stíhací divize letectva čínských dobrovolníků a ve 12:13 pak 4 La-11 ze 4. stíhacího pluku 2. stíhací divize. Piloti se vrátili na základnu beze ztrát.
První bojový let Tu-2 z 22. bombardovacího leteckého pluku 8. letecké divize letectva Čínské lidové osvobozenecké armády se uskutečnil v noci. Také tento let proběhl bez mimořádných událostí a ztrát.
Úkol zničit vojenské cíle na ostrově měly splnit bombardéry 2. letky 22. bombardovacího leteckého pluku, který je součástí 8. bombardovací letecké divize a měl vykonat svůj první bojový let.
Devět Tu-2, vedených velitelem letky Chan Ming-jangem, dnes po naložení pumového nákladu vzlétlo ve 14:35. Krylo je 16 La-11 z 2. stíhací letecké divize a 24 MiGů-15. Tu-2 letěly v sevřené sestavě k Velkému Che. Zdá se, že překvapivý nálet Američanům prostě unikl; ve vzduchu nebyl žádný nepřítel, avšak protiletadloví dělostřelci zahájili palbu. Ta byla včas umlčena, zřejmě Lavočkiny. Navigátor vedoucího letounu byl velmi zkušený a všechny pumy mířily přesně na cíl. Z 81 pum jich 72, tedy 90 %, úspěšně zasáhlo určené cíle. Pumy zranily více než 60 příslušníků velitelského štábu OSN a všechny určené cíle byly úspěšně zasaženy. Když se konečně objevilo několik desítek F-86, bombardéry již od cíle odlétaly.
Velitel jedné z osádek Tu-2 Sia Wan-pching uvedl, že „během několika minut výbuchy spálily a zničily desítky nepřátelských staveb, jejich radarová zařízení a jednu radiostanici“. Zvlášť statečně si vedl sám Chan Ming-jang. Ujal se nejdůležitějšího cíle a střemhlav se k němu snesl clonou protiletadlové palby do minimální výšky. Všechny pumy svržené tímto letounem zasáhly cíl. Pokus nepřátelského letectva přispěchat posádce na pomoc rozhodně zastavily naše stíhačky. Nedovolily nepřátelským letounům přiblížit se k ostrovu.
K setkání s nepřátelskými letouny nedošlo. Čínské Tu-2 kryli pouze piloti 18. gardového pluku, ale ani oni se s nepřítelem nesetkali. Dnes tedy neutrpěly žádné ztráty ani letecké jednotky Spojené letecké armády, ani 64. stíhací letecký sbor. Navzdory značnému poškození radarů však nebyly zcela vyřazeny, neboť velitelské stanoviště nadále pracuje.
Boje o souostroví zdaleka nekončí. Před námi je ještě mnoho dnů a nocí urputného střetávání. Naši bojovníci však vytrvají a zvítězí.
&secondaryArticleHeader=Krach americké vojenské strategie
&secondaryArticleText=Letecké bitvy na korejském nebi pokračují. V bezmocném vzteku z marných pokusů zvrátit válečné štěstí ve svůj prospěch přešel nepřítel definitivně k taktice nočních náletů.
Dne 4. listopadu začal nepřítel provádět noční nálety B-29 na letiště Ui-džu, Namsi, Saamčchan a Tchečchon pomocí systému SHORAN. Dosud bylo v listopadu při 26 bojových letech svrženo na Namsi 170 tun pum, při 23 letech na Tchečchon 160 tun, při 12 letech na Saamčchan 85 tun a při 12 letech na Ui-džu 80 tun. Zpočátku útočily jednotlivé letouny; poté se přešlo k nasazování skupin 2, 4, 6 nebo 12 B-29.
Výsledky náletů podniknutých bombardovacím velitelstvím v posledních deseti říjnových dnech měly mimořádně těžký dopad na morálku perutí Superfortressů. Ačkoli podle oficiálních údajů činily říjnové ztráty Superfortressů pouze pět letounů, nikdo nechce posílat čtyřmotorové bombardéry do Aleje MiGů za denního světla. Obranná výzbroj Superfortressů zůstává na úrovni druhé světové války, protože automatický palubní počítač nebyl navržen pro vysoké rychlosti MiGu-15. Naše záchytné stíhačky navíc dostaly modernizované kanóny.
Jejich střelci při pohledu na prolétající MiGy pálí nazdařbůh do prázdna a ve snaze odrazit během několika minut dva či tři útoky záchytných stíhaček vystřílejí téměř všechnu munici. Bezbranné bombardéry zachraňuje před dalším ničením pouze odlet do vzdušného prostoru nad Žlutým mořem nebo za linii Pchjongjang–Wonsan.
Službě radiového odposlechu sovětského Tichomořského loďstva se 28. října podařilo získat velmi zajímavé informace. Při výměně radiogramů mezi Pentagonem, štábem bombardovacího velitelství, leteckými skupinami a americkými předsunutými letišti v Jižní Koreji tehdy tato letiště hlásila, že budou-li denní nálety B-29 pokračovat, některé letecké základny, a zvláště Kimpo, „by se brzy mohly proměnit ve skládku leteckého šrotu“.
Letecké bitvy nad řekou Ja-lu v posledních deseti dnech října 1951 byly pro osádky strategických bombardérů B-29 skutečně krvavým soumrakem masových denních náletů. Tyto letouny byly od samého počátku vytvořeny právě pro tento druh bojové činnosti a nesou mohutnou obrannou výzbroj, která jim podle konstruktérů měla umožnit prorazit clonou jakýchkoli záchytných stíhaček. Ačkoli se Superfortressům ve většině případů podařilo shodit pumy ještě před příchodem našich MiGů, naši piloti jim způsobili tak těžké ztráty, že americké velení ve srovnání s nimi již nepovažovalo rozsah škod na pozemních cílech ani za nejmenší přijatelnou náhradu utrpěných ztrát. Je to krach. Krach základní strategie vedení bojových operací. A nejen proti Koreji! Maniaci z Pentagonu museli naléhavě odložit plány útoku strategickými bombardéry na SSSR. Mohou jen čekat na vývoj jiných a rychlejších prostředků dopravy jaderných zbraní. Sovětský svaz však bude mít na co odpovědět i tehdy.
Mýtus o letecké síle dostatečné k vítězství ve válce se rozplývá jako kouř z vyhořelých Superfortressů na nebi nad řekou Ja-lu! Pověst amerických vzdušných pirátů utrpěla nenapravitelnou ránu!
&fakeArticle1Header=Sláva našim bojovníkům!
&fakeArticle2Header=Korea bude vzkvétající zemí!
