&editionNumber=81
&editionVolume=3759
&centralHeader=Válka ve vzduchu pokračuje
&mainArticleHeader=Nové dny, nové události
&mainArticleText=Na nebi nad Koreou pokračují urputné boje. Američané, neschopní změnit situaci, sahají v bezmocném vzteku po jakémkoli prostředku, aby se tvářili, že mají navrch.
Letouny americké 5. letecké armády dnes provedly 695 bojových vzletů, poškodily železniční tratě na více než 50 místech, lokomotivu a 15 železničních vozů severně od Huičchonu, postřelovaly kolonu nákladních automobilů u Sinandžu a zničily sklady mezi Kumsongem a Sibjong-ni.
Zároveň došlo ke změně ve složení našich spojeneckých sil. Do bojové služby v prvním sledu 64. leteckého sboru protivzdušné obrany nastoupila 190. stíhací letecká divize sovětského letectva, tvořená třemi pluky vyzbrojenými MiGy-15.
Až do včerejška se piloti sboru do bojů nezapojovali, protože Američané neprováděli aktivní bojové vzlety. Právě během těchto poměrně klidných dnů začali piloti 190. divize podnikat své první bojové lety. Od 9. do 16. února přelétávali bojovou oblast pod ochranou pilotů 303. stíhací divize. Dne 14. února se uskutečnil první let celé 190. divize: údernou skupinu tvořily 494. a 821. pluk a krycí skupinu 256. pluk. Tento den však uplynul bez setkání s nepřítelem.
Včera se však v Aleji MiGů rozhořely prudké vzdušné boje mezi piloty 97. a 190. divize a Američany. Piloti těchto dvou divizí nebyli připraveni na tak urputné střety s nepřátelskými stíhači, kteří se v Aleji MiGů objevovali ve velkých skupinách. Piloti 16. pluku, 14 MiGů pod velením majora A. P. Tarzudina, úspěšně bojovali v oblasti Teišu, kde kapitán N. D. Zinčenko sestřelil jeden Sabre. Naše skupina neutrpěla ztráty. Zvlášť těžce však utrpěli piloti 190. stíhací divize, kteří bojové lety na korejském nebi zahájili teprve 14. února a okamžitě se ocitli pod tlakem zkušených pilotů 4. a 51. stíhacího křídla amerického letectva.
Dnes piloti 190. stíhací divize uskutečnili dva lety v sestavě divize do oblasti Anšu. Otevřeli své konto vítězství na korejském nebi: jednoho z nich dosáhl v souboji se skupinou F-86 pilot 3. letky 256. stíhacího pluku nadporučík A. M. Zvorykin. V tomto boji byl však ztracen i jeden letoun pluku. Při střetnutí s osmi F-86 Sabry zapálily MiG nadporučíka G. D. Kotovščikova a ten se svým hořícím strojem jen stěží přistál na rýžovém poli v Severní Koreji. Pilot zraněn nebyl, letoun však zcela shořel. Američané ohlásili čtyři sestřelené MiGy; tři zřejmě patřily Spojené letecké armádě. Zvorykin ovšem sestřelil F-86 z 336. perutě, jehož pilot Charles Owens se zachránil na padáku.
Současně je třeba poznamenat, že nově příchozí piloti protivzdušné obrany plní především úkoly ochrany důležitých vojenských a průmyslových středisek a objektů v týlu země před případnými nálety nepřátelských bombardérů v podmínkách jaderné války. Piloti protivzdušné obrany jsou cvičeni k zachycování jednotlivých bombardérů a průzkumných letadel možného nepřítele i k odrážení náletů menších skupin nepřátelských bombardérů na týlové objekty hluboko ve vnitrozemí. Výcviku v manévrovém vzdušném boji s nepřátelskými stíhači a stíhacími bombardéry je proto věnována jen malá pozornost, neboť v prostoru fronty s nimi bojují piloti vojenského letectva. Piloti protivzdušné obrany tedy mají s manévrovým bojem omezené zkušenosti. Ty však získají v praxi!
&secondaryArticleHeader=I Sung-man — ideový následovník Hitlera a Mussoliniho
&secondaryArticleText=Mnohokrát jsme psali o tom, že I Sung-man, opilý krví a držící se u moci už jen díky americkým bodákům, se pro svůj lid definitivně proměnil z „hrdiny boje proti japonskému císařskému jhu v diktátora a uzurpátora moci, nenáviděného téměř všemi vrstvami společnosti“. Aby si právě tuto moc udržel, je diktátor ochoten zajít jakkoli daleko a uchyluje se k dávno zapomenutým trikům německých a italských fašistů.
Od prvních dnů své diktatury se I Sung-man stavěl do role „přední linie“ střetu s komunismem v Asii. Soul, pobízený svými americkými pány, plánoval víc než jen likvidaci KLDR. Mělo jít o vojenské tažení, kterého se měly účastnit Spojené státy, kuomintangská Čína, a dokonce Japonsko. Konečným cílem bylo zničit nejen Severní Koreu, ale i rudou Čínu, jejíž severní území (Mandžusko, poloostrov Liao-tung a sovětské Přímoří) měla Jižní Korea získat jako „historicky jí náležející“.
Základem I Sung-manovy ideologie je prohlašován „jeden národ“ („ilminjui“), který vypracovali předseda vlády I Pom-sok a ministr školství An Ho-san, jenž studoval v Německu a byl silně ideově ovlivněn hitlerovskou klikou.
Podobně jako němečtí fašisté, kteří zapřáhli do svých služeb tmářství a dovolávali se „árijských“ kořenů německých dějin, I Sung-man aktivně využíval historickou mytologii včetně mýtu o Tangunovi, legendárním praotci korejského lidu, synu nebeské bytosti a medvědice. Tangun byl přesto prohlášen za historickou postavu a země začala počítat letopočet od jeho narození.
Jednotný národ byl založen jak na konfuciánském tradicionalismu, tak na „Tangunově nacionalismu“, hlásajícím „jednotu národa, jednotu území, jednotu ducha, jednotu života“. Ideologové jednotného národa však vyčlenili vládní a byrokratické struktury a přisoudili jim vyšší postavení než obyčejným občanům.
Poté, co I Sung-man začal v I Pom-sokovi spatřovat politického soupeře a odstranil ho od moci, však tato ideologie začala ustupovat a přenechávala místo antikomunismu. Formálně ji nicméně nikdo nezrušil a vidíme v ní charakteristické fašistické myšlenky „třetí cesty“, elitářství a podobné nelidské ideje. Připomeňme také fašistickou mládež, která se stala hlídacími psy I Sung-manova režimu. Oba hlavní ideologové „jednoho lidu“ uváděli, že mládežnický sbor budují podle vzoru Hitlerových úderných oddílů.
Probíhající válka slouží I Sung-manovi a jeho klice jako záminka k omezování demokratických prvků vlády. Například v prosinci 1951 byly prakticky všechny provládní organizace přeměněny ve vládnoucí Liberální stranu (Čajudan). Cenzura tisku, vykonstruovaná obvinění opozičních představitelů a potlačování opozice najatými gangstery byly typickými rysy I Sung-manova režimu a ústava byla dvakrát změněna protiústavním způsobem.
Zde je příznačný příklad. Podle ústavy prezidenta volilo Národní shromáždění. Když však vyšlo najevo, že naděje I Sung-mana na zvolení do druhého funkčního období jsou mimořádně malé, navrhl minulý měsíc ústavní dodatek umožňující přímou volbu prezidenta. Tento dodatek byl zamítnut. Diktátor, který ztratil smysl pro skutečnost, se jej jistě pokusí prosadit znovu.
Režim také provádí mimosoudní popravy a násilná zmizení politických odpůrců. To vychází především z politických zkušeností I Sung-mana, jenž svou kariéru ve Společnosti pro nezávislost zahájil jako vůdce podobné skupiny, zabývající se „získáváním prostředků“ a zastrašováním politických protivníků.
To vše svědčí o tom, že fašismus poražený v minulé válce zvedá na korejské půdě hlavu. Blíží se však den, kdy bude I Sung-manova klika smetena na smetiště dějin, neboť touhu lidu po svobodě a nezávislosti nelze zastavit.
&fakeArticle1Header=Posilujte obranu Koreje!
&fakeArticle2Header=Imperialismus neprojde!
