&editionNumber=98
&editionVolume=3776
&centralHeader=Vzdušný teror pokračuje
&mainArticleHeader=Nepřítel se neštítí žádných způsobů vedení války
&mainArticleText=Barbarské nepřátelské nálety na korejská města a obce pokračují bez ustání. Nepřítel však nyní opět změnil taktiku. Vedle tradičního zápalného bombardování civilní a vojenské infrastruktury jsou naše města a postavení vojsk nyní pravidelně zasypávána letáky, které cynicky uvádějí města a cíle, jež mají být vystaveny leteckým útokům. Je jasné, proč to nepřítel dělá. Chce rozdělit náš lid. Takové nepřátelské triky však neuspějí!
Současně od 13. do 19. července proběhla další série barbarských náletů na korejské průmyslové podniky. Dne 15. července například nepřátelské stíhací bombardéry provedly přibližně 175 bojových letů proti cementárně v Sunho-ri a nedalekému závodu na výrobu lokomotiv. Dnes další nepřátelská letecká skupina zaútočila na vodní elektrárnu Čosin č. 3 a dosáhla pěti zásahů do transformátorové stanice, zatímco jiná skupina bombardovala Čosin č. 1.
Nepřítel však naráží na tvrdý odpor. Sovětští, čínští a korejští piloti střeží korejské nebe ve dne i v noci. Dne 12. července sestřelil sovětský pilot Bojcov F-86 ze 16. stíhací perutě. Jeho pilot Patrick Ellis se zachránil na padáku a byl vyzvednut vlastními jednotkami, ale chuť k letům na „volný lov“ jej zřejmě zcela přešla.
Dne 13. července se vyznamenali sovětští piloti 415. stíhacího leteckého pluku, kteří sestřelili jeden Sabre a jeden Thunderjet. O tři dny později, 16. července, se vyznamenali piloti 726. stíhacího leteckého pluku, kteří sestřelili jeden F-86 a další Sabre. V tomto boji zahynul americký pilot Richard Dresen z 25. stíhací perutě.
Bok po boku se sovětskými piloty bojují čínští letci. K 1. červenci tvoří stíhací letectvo Spojené letecké armády šest plnohodnotných čínských divizí: 3., 4., 12., 15., 17. a 18. divize, které mají 275 bojeschopných MiGů-15 a dalších 28 neprovozuschopných. Sovětské divize mají rovněž 302 MiGů. Z nich se 37 MiGů-15 a 56 zastaralých MiGů-9 15. stíhací letecké divize bojů neúčastní; společně s 2. a 14. divizí především zajišťují protivzdušnou ochranu týlových objektů v severovýchodní Číně a výcvik létajícího personálu.
Vzdušné boje vedené stíhacím letectvem Spojené letecké armády se vyznačují rychlostí a prudkostí útoků. Současná účast velkého počtu letounů ve vzdušném boji probíhá v širokém rozsahu bojových výšek, od malé výšky až po praktický dostup letounů.
Boj s nepřátelskými krycími skupinami, které tvoří až sto či více stíhaček, patří mezi nejdůležitější úkoly stíhacího letectva Spojené letecké armády. Úspěšný boj proti nim vytváří příznivé podmínky pro včasné a účinné útoky na bombardéry a stíhací bombardéry. Proti nepřátelskému krytí se používají různé způsoby bojové činnosti.
Aby nepřítel nemohl blokovat letiště, na nichž jsou rozmístěny letouny Spojené letecké armády, přidělují velitelé ke každému letišti skupiny stíhaček. Ty vzlétají vždy, když je zjištěna hrozba blokády. Pokud se nepříteli podaří některé letiště zablokovat, vzlétají stíhačky z okolních letišť a zajišťují možnost vzletu letounů z blokované základny. Možnost náhlého výskytu amerických stíhaček nad Korejským zálivem navíc někdy vede velitele k vyslání stíhaček i bez bezprostřední hrozby, zejména těsně před vzletem hlavních sil.
Do konečného vítězství je ještě dlouhá cesta. Čeká nás mnoho těžkých a krutých dnů, ale vytrváme a zvítězíme!
&secondaryArticleHeader=Nepřítel znovu pošlapává zákony války
&secondaryArticleText=Během bojových operací v Koreji američtí interventi opakovaně používali chemické miny, dělostřelecké granáty, letecké pumy a granáty proti postavením a jednotkám Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků, stejně jako proti civilnímu obyvatelstvu KLDR a válečným zajatcům. Uvádí se, že od 27. února 1952 došlo k četným případům použití chemických granátů a pum americkými a jihokorejskými jednotkami proti Čínským lidovým dobrovolníkům, v jejichž důsledku bylo otráveno 1 095 osob a 145 z nich zemřelo. Kromě toho bylo zaznamenáno více než 40 případů použití chemických zbraní proti válečným zajatcům.
Ve většině případů byla postavení ostřelována jednotlivými chemickými granáty či minami nebo bombardována malým počtem chemických pum. Dne 4. října 1951 však v oblastech přiléhajících k 38. rovnoběžce americká vojska vypálila na postavení Čínských lidových dobrovolníků více než 20 chemických granátů a z letadel svrhla 39 pum, z nichž většina měla být chemická. Největší počet chemických granátů byl proti jednotkám Korejské lidové armády údajně použit 1. května 1952.
Příznaky zasažení leteckými chemickými pumami i chemickými granáty jsou v některých případech velmi podobné: dušení, slzení a otok očí, zvracení a ztráta vědomí.
Uvedené příznaky vedou k předpokladu, že Američané v chemické munici nejspíše používají oxidy dusíku, případně smíšené s malým množstvím dalších látek — kyseliny kyanovodíkové, difenylkyanarsinu nebo difenylchlorarsinu — aby zkomplikovali obraz zasažení.
Američané používají proti válečným zajatcům Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků různé toxické látky a při mnoha příležitostech proti nim nasadili slzný plyn. Existují také zprávy, že proti zajatcům používají zpuchýřující bojové látky.
Při použití chemických zbraní je Američané vydávají za „nejedovaté dráždivé látky“ a považují jejich použití za zcela zákonné.
Dne 10. června 1952 použili Američané v táboře č. 76 na ostrově Kodžedo proti válečným zajatcům zpuchýřující látky — lepkavé jedovaté kapaliny, které způsobují popáleniny těla. Američtí vojáci touto kapalinou postříkali zajatce třikrát.
Dne 18. května 1952 byl proti válečným zajatcům ve třech sektorech tábora na ostrově Kodžedo použit slzný plyn. V důsledku toho údajně zemřelo 24 lidí a 46 osob přišlo o zrak.
Takové útoky ukazují, že američtí vetřelci a jejich jihokorejské loutky se neštítí žádných prostředků, aby oddálili svou porážku, čeká je však neslavný konec.
&fakeArticle1Header=Kolonizátoři, pryč z Afriky!
&fakeArticle2Header=Protiletadloví dělostřelci, sestřelujte nepřátelská letadla!
