&editionNumber=115
&editionVolume=3793
&centralHeader=Horký listopad 1952
&mainArticleHeader=Nový prezident USA a další ostuda falešných mírotvůrců
&mainArticleText=Konec října a začátek listopadu přinesly celou řadu zpráv jak z bojišť, tak z hlubokého týlu korejské války.
Již dříve provedl nepřítel ve vodách u východního pobřeží rozsáhlé obojživelné cvičení, do něhož se v oblastech Tongčchonu a Kodže zapojilo více než 100 lodí. Cvičení napodobovalo rozsáhlé vylodění a jeho cílem bylo vycvičit vojska a zjistit, jaká protiopatření by mohli čínští dobrovolníci a Lidová armáda podniknout v případě skutečného výsadku.
Tři dny před zahájením ofenzivy nepřítel zesílil činnost dělostřelectva a letectva na obranné frontě celého 15. armádního sboru, přičemž hlavní úsilí soustředil na cíle nadcházejícího útoku — kótu 597,9 a severní vrchol kóty 537,7.
Aby Čínské lidové dobrovolníky oklamal ohledně směru hlavního úderu, několik dní před ofenzivou předstíral stahování pěchoty a tanků z oblasti Kumhwy do Čchorwonu, čímž vytvářel dojem, že se připravuje útok západně od řeky Hantanchon směrem na Šokimak.
Pokračovaly také boje v Železném trojúhelníku. Nepřítel vrhal do boje stále nové síly, 20. října obsadil všechny pozemní ženijní objekty na kótách 597,9 a 537,7 a přinutil čínské dobrovolníky ustoupit do tunelů. Začaly boje v podzemních chodbách, které pokračovaly až do 29. října.
Dne 30. října po nepřetržité dělostřelecké přípravě trvající přibližně 12 hodin začala jedna z největších ofenziv sboru Čínských lidových dobrovolníků. Čínští bojovníci projevili mimořádnou odvahu a hrdinství a vytlačili Američany a Jihokorejce z většiny postavení na kopci. Překvapivě jejich útok podpořili i čínští dobrovolníci, kteří po celou dobu zůstávali v tunelech. Američané vyslali jednotky I Sung-mana, aby kopec znovu dobyly, ale místo utlačovaných a zastrašených jihokorejských rolníků a dělníků narazili I Sung-manovi hrdlořezové na odhodlané protivníky a pouze se utopili ve vlastní krvi.
Hlavní zpráva však přišla ze Spojených států amerických. Prezident Truman, bezmocný zlomit odpor korejského lidu, byl nucen odstoupit. Američané nyní mají nového prezidenta, generála Dwighta Eisenhowera. Tento ostřílený hlídací pes imperialismu je voják a velmi dobře chápe, že Amerika ve válce uvázla a nezískává z ní nic kromě stále většího počtu rakví s včerejšími americkými dělníky a farmáři. „Starý Ike“ proto míří do Bílého domu na vlně laciného populismu a vyzývá k rychlému ukončení války.
Současně projevy představitelů americko-britského bloku ke korejské otázce v Politickém výboru OSN dne 3. listopadu znovu potvrdily, že vláda USA a její spojenci v intervenci v Koreji jsou proti mírovému urovnání a chtějí pokračovat v agresi proti korejskému a čínskému lidu. Sázka imperialistů však nevyšla — korejský lid bojuje a zvítězí!
&secondaryArticleHeader=Výdobytky Velké říjnové revoluce jsou korejskému lidu drahé
&secondaryArticleText=Dne 7. listopadu oslaví celé pokrokové lidstvo třicáté páté výročí Velké říjnové revoluce. Pochodeň svobody zažehnutá v sovětském Rusku stále září celému světu.
Revoluce je bojem za nezávislost, a aby dělnická třída a lidové masy mohly plně uskutečnit svou samostatnost, musí převzít státní moc.
Když nastala situace, v níž již nebylo možné ozbrojené povstání dále odkládat, bolševická strana vedená velkým Leninem nakonec povstání zahájila.
Na Leninův rozkaz povstaly v noci 24. října 1917 společně ozbrojené jednotky o síle přibližně 200 tisíc mužů, mezi nimi dělnická Rudá garda, námořníci Baltského loďstva a oddíly petrohradské posádky.
Povstalecké jednotky nejprve ovládly mosty přes Něvu, poštu, telegraf, státní banku, železnici a další klíčová místa. Poté obklíčily Zimní palác, kde sídlila Prozatímní vláda.
V noci 25. října zahájila povstalecká vojska za majestátního hřmění výstřelů křižníku Aurora koordinovaný útok na Zimní palác. Do úsvitu jej dobyla a zatkla všechny ministry Prozatímní vlády. Ozbrojené povstání v Petrohradě dosáhlo úplného vítězství.
Následně se v noci 25. října 1917 (7. listopadu podle nového kalendáře) ve Smolném paláci sešel Druhý všeruský sjezd sovětů.
Na sjezdu byla vyhlášena sovětská vláda v čele s Leninem.
Tak vznikla Ruská sovětská socialistická republika, první socialistický stát v dějinách lidstva. Po vítězství ozbrojeného povstání v hlavním městě Petrohradě se revoluce rychle rozšířila do všech oblastí země, počínaje Moskvou. Po ustavení sovětské moci v Moskvě byla zavedena také na Sibiři a Dálném východě. Během pouhých tří až čtyř měsíců od začátku revoluce tak byla sovětská moc ustavena na celém rozsáhlém území Ruska.
Vítězství Říjnové revoluce mělo obrovský historický význam pro světové komunistické hnutí a rozvoj světové revoluce.
Říjnová socialistická revoluce poprvé v dějinách odstranila vykořisťování člověka člověkem a položila základy socialistické výstavby.
Vítězství Říjnové socialistické revoluce mocně inspiruje nesčetné miliony utlačovaných lidí k boji za nezávislost.
Moderní dějiny korejského lidu jsou dějinami boje národů světa za uskutečnění a obranu nezávislosti naší epochy, epochy čučche.
Naše epocha, epocha čučche, je novou historickou dobou, v níž se lidové masy staly skutečnými pány svých dějin a svého osudu a samostatně a tvořivě utvářejí svět a píší dějiny podle svých tužeb a požadavků.
Tuto cestu nám otevřela Velká říjnová revoluce v Rusku.
Vítězství Října, růst revolučního hnutí v různých zemích Asie a Evropy, protikoloniální národně osvobozenecký boj a dělnické hnutí, komunistické hnutí i protifašistický boj — to jsou etapy velké cesty, která nás vede ke světlé budoucnosti!
&fakeArticle1Header=Korejská veřejnost odsuzuje zbabělý postoj USA na zasedání Valného shromáždění
&fakeArticle2Header=Program národního sjednocení Německa
