&editionNumber=140
&editionVolume=3818
&centralHeader=Drsný květen 1953
&mainArticleHeader=Na zemi, na moři i ve vzduchu
&mainArticleText=Americké letectvo pokračuje v barbarském bombardování pokojných měst a vesnic na těžce zkoušené korejské půdě.
Letouny amerického letectva podnikají nálety na zemědělské oblasti republiky, shazují množství tříštivých pum a kulometnou palbou napadají rolníky zaměstnané jarním setím.
Jen během deseti dnů od 20. do 30. dubna shodila americká letadla na venkovská sídla v provincii Jižní Hamgjong více než 2 700 pum různých ráží. Stovky civilistů byly zabity, mnoho rolnických obydlí bylo zničeno a velké množství zemědělského vybavení bylo zlikvidováno. Nepřátelské letectvo rovněž zesílilo útoky na Pchjongjang a další korejská města. Došlo k mnoha obětem.
Imperialisté podnikli další nálet na přehradu Supchun. Plukovník Victor E. Warford vedl osm Thunderjetů z 58. stíhací bombardovací skupiny amerického letectva při útoku na přehradu Supchun poblíž řeky Jalu. Letouny pronikly silnou protiletadlovou palbou a shodily na elektrárnu tři pumy s časovým zpožděním.
V noci na 8. května podnikla americká letadla nálet na město Tokčchon a shodila na jeho obytné čtvrti přes 500 pum různých ráží. V důsledku bombardování bylo mnoho civilistů zabito a zraněno a velké množství obytných budov a zemljanek bylo zničeno.
Současně pokračují jednání o výměně zajatců, během nichž vycházejí najevo nové zločiny imperialistů. Dne 3. května se domů vrátila poslední skupina nemocných a raněných válečných zajatců korejsko-čínské strany, tvořená 80 čínskými dobrovolníky a 105 zajatci z Korejské lidové armády. Mezi repatriovanými byla i jedna žena. Mnoho navrácených čínských dobrovolníků bylo zraněno v předvečer repatriace, když je Američané napadli jedovatým plynem. K tomuto útoku došlo 30. dubna. Toho dne si 75 zajatých čínských dobrovolníků shromážděných k repatriaci v táboře č. 8 na ostrově Čedžu zvolilo svého zástupce, aby požádal Američany o svolení rozloučit se se spolubojovníky, kteří v táboře zůstávali. Američané tohoto zástupce brutálně zbili.
Odpoledne Američané třikrát vrhli granáty s jedovatým plynem do sektoru, kde se tito zajatci nacházeli, celkem více než dvě stě granátů. Většina zajatců v tomto sektoru ztratila vědomí. Granáty zničily a zapálily stany, v nichž byli zajatci ubytováni. Mnoha nemocným a raněným válečným zajatcům, kteří ztratili vědomí, vzplál oděv.
Z 500 nemocných a raněných zajatců Korejské lidové armády, které Američané repatriovali 30. dubna, bylo 375 takzvaných „civilních internovaných“. Výpovědi těchto válečných zajatců potvrzují, že se je Američané pod záminkou jejich „osvobození“ jako „civilních internovaných“ pokoušeli přinutit ke vstupu do loutkové armády I Sung-mana.
Navzdory všemu americkému zastrašování a pronásledování však váleční zajatci rozhodně požadovali repatriaci. Američané po zajatcích stříleli a házeli na ně granáty. Jeden z těchto zajatců byl 27. března tohoto roku v americkém zajateckém táboře zraněn za zpěv „Hymny demokratické mládeže“. Imperialisté nechápou, že tímto způsobem pouze prodlužují tuto zbytečnou válku!
Za zmínku stojí také čin vojáků pobřežní obrany, kteří u korejského pobřeží potopili americký torpédoborec.
&secondaryArticleHeader=Veletrh zbraní!
&secondaryArticleText=V Anglii byl zahájen neobvyklý jarní veletrh. Sjíždějí se sem „obchodní“ hosté z různých zemí.
Jak nedávno oznámil Britský informační úřad, v první polovině května navštíví Londýn 160 zástupců Belgie, Holandska, Itálie, Dánska, Norska, Lucemburska a dalších zemí. Obchodníci, kteří nyní přijíždějí do Londýna, se však výrazně liší od těch, kteří odedávna míří na proslulé veletrhy v Bristolu a Exeteru. Současnými hosty jsou vojenští odborníci ze zemí Severoatlantického bloku a vznikajícího „Evropského obranného společenství“. Neobvyklý je i samotný veletrh.
Obchodníkům je nabízen jediný druh zboží — zbraně a vojenská technika. Toto „zboží“ není vystaveno na tržišti, nýbrž v arzenálech a vojenských podnicích, konstrukčních kancelářích a laboratořích.
Jaký je účel tohoto zvláštního jarního trhu? Podle oficiálních zpráv má mimo jiné sloužit k upevnění nechvalně známého „Evropského společenství“. Anglické noviny píší, že předvedení nejnovějších zbraní a výrobních možností anglického vojenského průmyslu má „usnadnit prozatímnímu výboru Evropského obranného společenství vypracování plánů na vybavení ozbrojených sil společenství“.
Připomeňme, že Anglie odmítla vstoupit do „Evropského společenství“ a začlenit své jednotky do „evropské armády“, přesto se však zavázala poskytovat tomuto společenství veškerou možnou vojenskou i jinou „pomoc“. Nabídkou svých zbraní vojákům „evropské armády“ chtějí angličtí páni zdůraznit, že jejich slova se nerozcházejí s činy. To je oficiální zdůvodnění jarního trhu pořádaného v Anglii.
Není však těžké uhodnout, co se za tím skrývá. Přehlídka anglických zbraní má své vlastní konkrétní obchodní cíle. Jde o prodej anglických zbraní a vojenské techniky pro budoucí „evropskou armádu“.
Londýnský tisk upozorňuje na „praktické důvody“, které přiměly Anglii pozvat zahraniční vojenské odborníky. Anglický informační úřad v této souvislosti otevřeně oznámil, že „Evropské obranné společenství nepochybně vytvoří cenný trh, o který budou mít angličtí vývozci zbraní zájem“. Angličtí výrobci, kteří přišli o značnou část svých odbytišť, nyní hledají nové zdroje příjmů. Snaží se zlepšit svou situaci obchodem se zbraněmi. Zároveň využívají příležitosti k podkopání — nebo alespoň k pokusu o podkopání — amerického monopolu na dodávky zbraní zemím účastnícím se „Evropského společenství“.
Takový je skutečný účel jarního veletrhu v Londýně. A tak angličtí obchodníci ve snaze o obchodní zisk ochotně otevírají dveře svých vojenských podniků více než pochybným „kupcům“!
V této souvislosti je velmi příznačná alespoň osobnost zástupce Západního Německa. Agentem bonnské kliky je známý válečný zločinec Hans Speidel. Tento ostřílený nacista byl jedním z prvních, kdo do Londýna dorazili. Jak se říká, lovec je vždy na lovu!
Speidel, který byl kdysi Rommelovým náčelníkem štábu, měl během druhé světové války nejednou příležitost seznámit se na bojišti s účinky starších modelů anglických zbraní — například v bitvě u El Alameinu. Lze předpokládat, že nyní si s nemalým potěšením prohlížel nové modely v klidnějším prostředí londýnského veletrhu. Jiné časy, jiné mravy!
Slavnostní náladu anglického veletrhu pokazila jedna okolnost. Příjezd hitlerovského válečného zločince do Londýna v roli kupce anglických zbraní vyvolal hluboké rozhořčení anglické veřejnosti. Jestliže někteří páni, kteří kdysi smlouvali o Coventry, zapomněli, anglický lid nezapomněl.
Je to pochopitelné. Jen těžko lze „praktickými důvody“ ospravedlnit dodávky anglických zbraní znovu vznikajícímu revanšistickému Wehrmachtu stejně jako odhalování tajemství anglické vojenské výroby Hitlerovým generálům.
Přítomnost německého válečného zločince charakterizuje anglický „jarní veletrh“ zbraní jako podnik, který nemá nic společného s národními zájmy anglického lidu. Kdy však byly tyto zájmy brány v úvahu?
&fakeArticle1Header=Remilitarizace Japonska je v plném proudu
&fakeArticle2Header=Vládnoucí kruhy Západního Německa usilují o rychlou ratifikaci vojenských smluv
