&editionNumber=144
&editionVolume=3822
&centralHeader=Cesta k mírové dohodě v Koreji je otevřena
&mainArticleHeader=Boje na zemi i ve vzduchu
&mainArticleText=Hlavní velení Lidové armády Korejské lidově demokratické republiky oznámilo, že včera probíhaly na všech frontách místní boje.
Nejtěžší boje se odehrávají v prostoru Kumsongu, kde se střetávají americký IX. sbor a II. sbor armády Korejské republiky (8. armáda USA) s 9. a 20. armádou Čínských lidových dobrovolníků. Cílem velení ČLD je odstranit výběžek v postaveních 8. armády, který začíná 3,8 míle (4,8 km) severovýchodně od Kumhwy a táhne se severovýchodně k výšinám jižně od Kumsongu. Kvůli členitému terénu mají I Sung-manovy jednotky v tomto úseku značné potíže s udržováním spojovacích linií. Jednotky ČLD proto zatlačily jihokorejské síly v průměru o 3 kilometry na frontě široké 13 kilometrů a obsadily několik postavení na výšinách východně od řeky Pukhan. Jihokorejské ztráty se odhadují na 7 300 mužů, zatímco čínští dobrovolníci ztratili více než 6 600 mužů.
Zatímco se diplomaté v Pchanmundžomu snaží ze všech sil ukončit válku, na korejském nebi nadále hřmí vzdušné boje. Obě strany se snaží zajistit zásobování vším potřebným a současně v tom zabránit protivníkovi, k čemuž využívají systematické bombardování jeho území. Naši piloti provádějí bombardovací operace pouze v noci a používají lehké pístové letouny Po-2, Jak-11 a Jak-18, zatímco americké letectvo nasazuje při denních operacích plnou sílu stíhacích bombardérů 5. letecké armády. V noci území Severní Koreje stále aktivněji bombardují dvě skupiny bombardérů B-29 a dvě křídla bombardérů B-26.
Současně pokračují nepřátelské nálety na naše města. Dne 27. května bombardovala skupina amerických těžkých bombardérů po dobu jedné hodiny pokojné vesnice v okolí Wonsanu a shodila více než 250 pum, včetně mnoha zápalných. Došlo k obětem.
Dne 2. června americké bitevní letouny intenzivně bombardovaly a ostřelovaly obytné čtvrti Wonsanu. Ve městě zahynulo mnoho civilistů.
Dne 3. června od 8 hodin ráno do 5 hodin odpoledne provedly skupiny deseti až dvanácti amerických proudových stíhaček, bitevních a bombardovacích letounů celkem 17 náletů na Wonsan a jeho okolí a shodily velké množství pum. Téhož dne americká letadla bombardovala město Anbjon.
Minulé noci bombardovala velká skupina amerických těžkých bombardérů vesnice Jusori a Samdžongri v okrese Čunghwa poblíž Pchjongjangu, kde nejsou žádné vojenské cíle. Američtí piloti shodili velké množství tříštivých a napalmových pum. Té noci tábořili ve vesnici Jusori žáci střední školy z Čunghwy, kteří přišli pomáhat vesničanům s přesazováním rýže. Mnoho školáků ve věku 10 až 16 let zahynulo po zásahu střepinami nebo uhořelo v napalmu.
Nepřítel pravidelně dostává tvrdou odpověď od našich pilotů. První velká letecká bitva tohoto měsíce se odehrála 1. června, kdy Američané podnikli rozsáhlý nálet v prostoru Hičchon–Anžu. Do boje se zapojili jak piloti sovětské 32. letecké divize, tak letci Tichomořského loďstva. Námořní piloti sestřelili jeden Sabre a další F-86 poškodili, sami však rovněž utrpěli ztráty.
Následujícího dne, 2. června, naši piloti sestřelili letoun anglického pilota Johna Kinga, který procházel bojovým výcvikem u 25. perutě.
Další Thunderjet sestřelili naši sokoli 6. června. Mezi 1. a 4. červnem byly navíc ztraceny další dva nepřátelské letouny.
Dne 5. června znovu hřměly boje nad řekou Jalu. Výsledek byl následující: tři F-86 byly sestřeleny a jeden F-86 poškozen. V boji byly ztraceny čtyři naše letouny a dva piloti; další stroj představoval nebojovou ztrátu. Několik dní rovněž probíhaly boje poblíž letiště Dapu.
Tyto střety potvrzují jediné: nepřítel nebude moci beztrestně řádit na korejském nebi!
&secondaryArticleHeader=Situace kolem jednání
&secondaryArticleText=Probíhají mírová jednání, jejichž cílem je ukončit válku, která už všechny vyčerpala. Jak z Kesongu oznámila agentura Nová Čína, korejsko-čínská delegace na jednáních o příměří dnes vydala následující komuniké:
„Delegáti a štábní důstojníci obou stran jednajících o příměří se 9. června sešli na uzavřených zasedáních. Příští plenární zasedání obou delegací je naplánováno na 10. června v 11 hodin.“
Nutnost jednání uznávají také západní země. Agentura Reuters uvádí, že britský premiér Churchill včera v Dolní sněmovně v odpovědi na řadu otázek učinil oficiální prohlášení k situaci v Koreji. Šlo o první britské vyjádření k dohodě o repatriaci válečných zajatců podepsané 8. června v Pchanmundžomu. Churchill řekl: „Jsme přesvědčeni, že nyní dosažená dohoda zajistí, že žádný válečný zajatec nebude násilně repatriován.“ Poznamenal, že dohoda podepsaná 8. června v Pchanmundžomu následovala krátce poté, co velení OSN 25. května předložilo upravené návrhy, které Anglie podpořila. Podle Churchilla „by nyní příměří nemělo stát nic v cestě kromě nezbytných administrativních opatření, která, jak doufám, budou brzy dokončena“.
Washingtonský zpravodaj agentury United Press zároveň napsal: „Američtí představitelé 8. června uvedli, že podpis dohody v Pchanmundžomu o výměně válečných zajatců je ‚prvním povzbudivým znamením‘, že se tříletá válka v Koreji blíží ke konci. Podle jejich názoru nebudou žádné potíže s vypracováním ‚administrativních podrobností‘, které musí být vyřešeny před skutečným podpisem příměří.“
Zpravodaj agentury Associated Press při OSN uvádí: „Diplomaté a představitelé Organizace spojených národů přivítali 8. června zprávu, že obtížná otázka válečných zajatců byla vyřešena a konečné příměří v Koreji je na dosah... Indický zástupce uvedl, že indická delegace je ‚mimořádně potěšena‘. Doufáme, že to otevře cestu ke zmírnění napětí na Dálném východě... Britská delegace označila dohodu za ‚mimořádně povzbudivý vývoj po mnoha měsících obtížných jednání‘.“
Zpravodaj New York Herald Tribune Lippmann uvádí, že dosažení příměří by znamenalo uznání skutečnosti, že „rozdělení Koreje nelze ukončit vojenskými prostředky, a sjednocení Koreje proto může být dosaženo pouze politickou dohodou. Vedení jednání o příměří v Pchanmundžomu bylo ponecháno americkému veliteli, Anglie však požaduje účast svého zástupce na politickém urovnání.“
Za zmínku stojí také skutečnost, že Daily Express, News Chronicle a další noviny ostře kritizovaly I Sung-manovy kroky odmítající příměří v Koreji. Zpravodaj Daily Heraldu z Pchanmundžomu uvádí, že I Sung-manův požadavek na pokračování bojů naráží v Jižní Koreji na odpor.
Zároveň je třeba poznamenat, že zatímco I Sung-manova klika vystupuje proti dohodě o repatriaci válečných zajatců, americký prezident Eisenhower zaslal I Sung-manovi dopis, v němž uvádí, že po uzavření příměří v Koreji hodlají Spojené státy zahájit s Jižní Koreou jednání o uzavření takzvané „Smlouvy o společné obraně“. Jestliže to Spojené státy skutečně zamýšlejí, nelze to považovat za nic jiného než za nové spiknutí USA a I Sung-manovy kliky, které se stane překážkou mírového urovnání korejské otázky a politické konference, jejímž cílem má být vytvoření podmínek pro mírové sjednocení Koreje.
Podle odstavce 60 článku 4 návrhu dohody o příměří, schváleného oběma stranami 5. srpna 1952, je úkolem politické konference vyřešit jednáním otázky stažení všech zahraničních vojsk z Koreje, mírového řešení korejského problému a další související záležitosti.
Pokrokové lidstvo vyjadřuje plnou připravenost k jednáním na politické konferenci po ukončení bojů, aby podpořilo mírové vyřešení korejské otázky a sjednocení Koreje.
Ve svém prohlášení z 28. listopadu 1952, v němž podpořil návrh delegace SSSR ke korejské otázce na 7. zasedání Valného shromáždění OSN, ministr zahraničních věcí Číny soudruh Čou En-laj zdůraznil, že mírové sjednocení Koreje má uskutečnit samotný korejský lid. Toto stanovisko odpovídá nejhlubším tužbám a oprávněným právům korejského lidu. Jaký je však účel takzvané „Smlouvy o vzájemné obraně“ mezi Spojenými státy a I Sung-manovou klikou?
Není těžké pochopit, proč I Sung-man po obdržení Eisenhowerova dopisu začal vykřikovat: „Máme jen jednu cestu — ... cestu boje až k vítězství nebo porážce.“
Nyní, kdy dohoda o příměří v Koreji ještě nebyla podepsána a politická konference nebyla svolána, se Američané chystají otevřeně uzavřít spojenectví s I Sung-manovou klikou namířené proti politické konferenci. To nemůže uniknout pozornosti světové veřejnosti, která usiluje o mírové vyřešení korejské otázky.
Nyní, když byla otázka repatriace válečných zajatců vyřešena, je konečně možné dosáhnout úplné dohody při jednáních o příměří v Koreji, která byla téměř dva roky protahována a odkládána. Dohoda o repatriaci válečných zajatců otevřela cestu k mírovému vyřešení korejské otázky. Nyní je nezbytné, aby obě strany dodržovaly podmínky dohody a plnily závazky, které na sebe převzaly, a tím zajistily úspěšnou práci repatriační komise zástupců neutrálních států a spravedlivé a rozumné vyřešení otázky zajatců, kteří neuplatní své právo na repatriaci, na politické konferenci. V duchu upřímnosti a dohody musí usilovat o další řešení korejské otázky.
&fakeArticle1Header=Západoněmecké úřady kryjí válečné zločince
&fakeArticle2Header=Francouzští kolonialisté prchají z Indočíny!
