&editionNumber=148
&editionVolume=3826
&centralHeader=Zabraňme zmaření mírové dohody
&mainArticleHeader=Boje o Pork Chop Hill pokračují
&mainArticleText=Na zemi i ve vzduchu pokračují místní boje.
Až do července byla oblast kolem Pork Chop Hill relativně klidná. Postavení na vrcholu kopce držely jednotky americké 7. divize. Američané v souvislosti s jednáními v Pchanmundžomu poněkud polevili v ostražitosti. A právě dnes v noci, téměř jako opakování dubnových událostí, zahájili Čínští lidoví dobrovolníci další úspěšný útok. Americké zákopy byly znovu dobyty a přeživší Američané zablokováni ve svých bunkrech. Američané opět přešli do protiútoku za cenu obrovských ztrát. Silný déšť znemožňoval podporu letectva a dělostřelectva, a tak se Američané pokusili tento nedostatek nahradit rozsáhlým nasazením tanků a obrněných transportérů, avšak jen s omezeným úspěchem. Bitva o kopec pokračuje.
Současně pokračuje vzdušný teror proti civilnímu obyvatelstvu Koreje.
Dne 30. června americké těžké bombardéry bombardovaly obydlí rolníků v okrese Sunan v provincii Jižní Pchjongan. Třicet devět bombardérů provedlo prudký nálet na vesnice v okrese Kusong v provincii Severní Pchjongan. Mezi obyvatelstvem byly oběti. Téhož dne americká letadla napadla vesnice v okrese Hangdžu v provincii Jižní Hamgjong a město Sariwon.
V noci na 1. července podnikla velká skupina amerických bombardérů nálet na vesnice v okrese Hamdžu v provincii Jižní Hamgjong. Přibližně 200 zemljanek a dalších obytných budov bylo zničeno či vypáleno a zahynulo mnoho tažných zvířat; zničeno bylo také zemědělské nářadí. Téhož dne americká letadla napadla vesnice v okrese Ičchon v provincii Kangwon.
Dne 2. července bombardovaly americké těžké bombardéry Superfortress a bitevní letouny vesnice v okresech Andžu a Hwangdžu v provincii Jižní Pchjongan.
V noci na 3. července podnikly těžké bombardéry nálet na vesnici v okrese Kanso v provincii Jižní Pchjongan.
Minulé noci byl Pchjongjang vystaven barbarskému náletu.
Podle zpráv tisku byla v Turecku vytvořena nová vojenská jednotka, která má být vyslána jako posila turecké brigády nyní bojující v Koreji. První sled této jednotky byl do Koreje odeslán před několika dny. Dne 2. července byl vyslán druhý sled o síle 2 000 tureckých vojáků a důstojníků a včera poslední sled o síle 1 600 mužů. Turecké jednotky jsou z Izmiru přepravovány na amerických transportních lodích. Během této války je turecká brigáda doplňována již počtvrté. Nabízí se otázka: proč mají turečtí vojáci umírat za zájmy amerických burzovních makléřů a I Sung-mana, který zešílel touhou po moci?
&secondaryArticleHeader=Zločinné provokace I Sung-mana
&secondaryArticleText=I Sung-man připravuje nové provokace s cílem zmařit příměří, přestože jednání mezi ním a Robertsonem, zástupcem prezidenta USA, pokračují.
Dne 4. července se Robertson setkal s I Sung-manem již poosmé od svého příjezdu do Koreje. Podle zpráv ze Soulu se jednání soustředila na I Sung-manův požadavek, aby Spojené státy společně s ním obnovily vojenské operace, pokud politická konference během několika měsíců nepřinese uspokojivé řešení korejské otázky.
Uvádí se také, že ani do dnešního dne nebylo mezi I Sung-manem a Robertsonem dosaženo „uspokojivého vyřešení“ této otázky.
Po schůzce s I Sung-manem 4. července Robertson prohlásil, že se s ním hodlá znovu sejít.
Během jednání s Robertsonem I Sung-man stáhl všechny nové kontingenty jihokorejských vojsk z pravidelné armády pod Clarkovým velením a převedl je pod velení jihokorejské vojenské policie, která Clarkovi nepodléhá. Velký počet důstojníků I Sung-manovy loutkové armády dostal rozkaz přesunout se do oblasti Pusanu.
Americké tiskové agentury vyslovily domněnku, že I Sung-man může tyto jednotky použít k propuštění všech válečných zajatců, kteří nepodléhají okamžité repatriaci a nyní se nacházejí v amerických zajateckých táborech poblíž Pusanu.
Současně jsou vozidla s „osvobozenými válečnými zajatci“ posílána do náborových středisek I Sung-manovy loutkové armády. Tato operace probíhá otevřeně již od 1. července. V současnosti dokonce sami Američané přiznávají, že tito váleční zajatci jsou nuceni vstupovat do I Sung-manovy armády.
International News Service oznámila, že „vysoce postavení američtí představitelé“ v Koreji uvedli, že váleční zajatci jsou „vydíráni“, aby vstoupili do I Sung-manovy armády, pod hrozbou, že jinak zůstanou bez potravin a podpory.
Zatímco I Sung-man připravuje násilné zadržení zbývajících válečných zajatců, kuomintangští bandité s ním spolupracují na násilném zadržení zajatých Čínských lidových dobrovolníků.
International News Service oznámila, že ráno 4. července I Sung-man před schůzkou s Robertsonem jednal se zástupcem Kuomintangu Wang Tung-jüanem. Hovořili o zajatých Čínských lidových dobrovolnících držených na ostrově Čedžu.
Zajatí Čínští lidoví dobrovolníci „osvobození“ I Sung-manem jsou v Pusanu nadále zadržováni kuomintangskými agenty a I Sung-manovou policií. Kuomintangští agenti, kteří nezákonně jednají jménem zajatých Čínských lidových dobrovolníků na ostrově Čedžu, kteří nemají být přímo repatriováni, včera zaslali I Sung-manovi dopis se žádostí, aby byli tito váleční zajatci odesláni na Tchaj-wan.
Pozorovatelé poukazují na to, že jednou z I Sung-manových metod, jak zmařit příměří, je zřejmě společný postup s Kuomintangem při násilném zadržování velkého počtu zajatých Čínských lidových dobrovolníků.
Americká politika tolerování I Sung-manových plánů na násilné zadržování čínských zajatců v oblasti Pusanu povzbudila I Sung-mana i kuomintangské bandity.
Plán I Sung-mana a Čankajškovy kliky na zadržení zajatých Čínských lidových dobrovolníků je nyní zřejmý.
Korejsko-čínská strana pozorně sleduje, zda americká strana přijme odpovídající opatření, která zabrání I Sung-manovým a kuomintangským silám tento plán uskutečnit.
Celé pokrokové lidstvo pozorně sleduje I Sung-manovy přípravy nových provokací zaměřených na zmaření příměří. Americké tiskové agentury ve svých zprávách hovoří o I Sung-manově plánu sabotovat zastavení palby, který se skládá ze dvou hlavních bodů:
1) „propuštění“ zbývajících 8 000 zajatých příslušníků Korejské lidové armády, aby se zabránilo podpisu dohody o příměří;
2) odmítnutí stáhnout loutkové jednotky z vojenské demarkační linie, která se v případě podpisu dohody o příměří stane součástí zřízeného demilitarizovaného pásma.
I Sung-man a jeho představitelé otevřeně hovoří o svém plánu zmařit příměří.
Pokud Spojené státy nepodniknou rozhodné kroky proti I Sung-manovu spiknutí, bude to důkazem, že americké velení nadále podporuje I Sung-mana a jeho zločinné plány namířené proti míru.
Důsledky I Sung-manova závažného porušení dohody o válečných zajatcích, k němuž došlo za nečinného přihlížení Američanů, jsou již patrné.
Od přerušení příprav na podpis dohody o příměří uplynulo 17 dní. „Osvobození“ váleční zajatci byli donuceni vstoupit do I Sung-manovy armády. I Sung-manova drzost ještě vzrostla. Nejenže otevřeně vystupuje proti příměří, ale požaduje také, aby samotná dohoda o příměří byla zničena rozpoutáním ozbrojené agrese 90 dní po zahájení politické konference. Otevřeně požaduje sjednocení Koreje silou zbraní.
Je zřejmé, že jakýkoli příslib vojenské pomoci, například ve formě „smlouvy o vzájemné obraně“, pouze povzbudí I Sung-mana, nepřítele míru, a povede k uskutečnění plánů na pokračování války.
&fakeArticle1Header=Pronásledování Korejců v Japonsku
&fakeArticle2Header=Americké nálety na pokojná korejská města a vesnice pokračují
