&editionNumber=153
&editionVolume=3831
&centralHeader=Vítězství!
&mainArticleHeader=Mírová dohoda byla přece jen uzavřena!
&mainArticleText=Po tři dlouhé roky hřměla na korejské půdě válka. Korejský lid statečně bojoval za svou svobodu a pokojný život, nikoli za existenci v postavení kolonie a surovinového přívěsku imperialistických mocností. A nyní tato krvavá válka konečně skončila!
Korejská lidová armáda a Čínští lidoví dobrovolníci po hrdinném tříletém boji proti agresi na obranu míru a po vytrvalých dvouletých jednáních o příměří, jejichž cílem bylo mírové vyřešení korejské otázky, dosáhli slavného vítězství — podpisu dohody o příměří v Koreji s velením Organizace spojených národů.
Dohodu podepsal na jedné straně generál Nam Il jako vedoucí delegace Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků a na druhé straně generálporučík Harrison, vedoucí delegace velení OSN. Rozhlas poté odvysílal text dohody. K podpisu došlo v 10:00 korejského místního času. Exempláře dohody vyhotovené v příslušných jazycích byly zaslány k podpisu maršálu Kim Ir-senovi, vrchnímu veliteli Korejské lidové armády, generálu Pcheng Te-chuajovi, veliteli Čínských lidových dobrovolníků, a generálu Marku W. Clarkovi, vrchnímu veliteli sil OSN.
Podpis dohody o příměří představuje první krok k mírovému vyřešení korejské otázky, a přispívá tak k věci míru na Dálném východě i na celém světě. Setkal se s vřelou podporou korejského a čínského lidu a potěšil také mírumilovné lidi na celém světě.
Na straně velení OSN však stále existují militantní živly, zejména I Sung-manova klika, které jsou s uskutečněním příměří v Koreji hluboce nespokojeny, a proto se podpisu dohody o příměří rozhodně stavěly na odpor. Vzhledem k tomu musí všichni příslušníci Korejské lidové armády a Čínských lidových dobrovolníků zvýšit svou ostražitost.
Příměří v Koreji není pouze slavným vítězstvím korejského lidu v boji za svobodu a nezávislost vlasti, ale také velkým vítězstvím mírumilovných národů celého světa, které bojují za zabránění nové světové válce a za zachování a upevnění míru. Jednání o příměří v Koreji mají velký význam pro zmírnění mezinárodního napětí a mírové řešení mezinárodních sporů.
Americký ministr zahraničí Dulles si ve svém projevu k podpisu příměří dovolil cynicky chlubit se tím, že během tří let vojenských operací byly vyhlazeny miliony korejských civilistů a území Severní Koreje bylo „z velké části zpustošeno“. Dulles snad chtěl tímto prohlášením někoho zastrašit. Výsledek však byl jiný: ministr zahraničí USA mimoděk zdůraznil skutečnou povahu americké intervence, zaměřené především na vyhlazování civilního obyvatelstva Koreje a ničení národního bohatství.
Výsledek vojenských operací v Koreji jasně ukazuje, že takové metody vedení války americkému velení nepomohly. Dokonce i američtí generálové byli nuceni přiznat, že v Koreji nedokázali dosáhnout vojenského vítězství.
List Rodong Sinmun při připomínce činnosti nejagresivnějších kruhů ve Spojených státech a válečnických prohlášení I Sung-mana dochází k závěru: „Nyní více než kdy jindy musíme zvýšit svou ostražitost vůči všemožným nepřátelským intrikám.“
Ve Spojených státech se mnoho mluví a píše o tom, že I Sung-man může jednoho dne „svévolně“ porušit příměří. Každý však chápe, že podobné odkazy na tuto loutku nezbavují Spojené státy odpovědnosti za dodržování dohody, kterou podepsaly. Je samozřejmé, že za plnění dohody o příměří podepsané Spojenými státy odpovídá americké vojenské velení a vláda USA.
Příměří v Koreji otevřelo cestu k mírovému vyřešení korejské otázky. Nyní, když zbraně umlkly, stojí před korejským lidem úkol obnovit národní jednotu korejského státu, vybudovat znovu zničená města a vesnice a oživit národní hospodářství. V tom všem poskytují korejskému lidu aktivní podporu a pomoc Sovětský svaz, Čína a další demokratické země.
Vrchní velitel Korejské lidové armády maršál Kim Ir-sen podepsal text dohody o příměří v Koreji. Podpisu dohody se zúčastnil předseda prezidia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR Kim Tu-bong a také představitelé různých stran a veřejných organizací. Po uplynutí 22 hodin od okamžiku podpisu dohody musí být bojové operace zastaveny!
&secondaryArticleHeader=Obludný zločin americké armády
&secondaryArticleText=Američtí imperialisté a jejich I Sung-manovi přisluhovači se nevzdávají. Vyzkoušeli už všechno — provokace, protahování jednání i barbarský vzdušný teror proti pokojným občanům naší země. Ani tím však prostředky Američanů nekončí.
Dnes, kdy má vstoupit v platnost příměří, spáchala americká armáda další válečný zločin. Uprostřed dne odstartoval z Port Arthuru pravidelný transportní letoun sovětského letectva typu Il-12, na jehož palubě bylo 21 příslušníků leteckého a technického personálu a zdravotnických důstojníků 83. stíhacího leteckého sboru, kteří letěli do Vladivostoku. Letoun obletěl Severní Koreu nad územím ČLR. V prostoru čínského města Ťi-lin, vzdáleného 300 km od hranice ČLR s KLDR, však neozbrojený osamocený transportní letoun se sovětskými výsostnými znaky napadly čtyři stíhačky amerického letectva. Čtveřici vedl Ralph S. Parr, který Il-12 objevil ve 12:30 a přiblížil se k němu. Z bezprostřední blízkosti jasně viděl sovětské výsostné znaky, přesto zaútočil a neozbrojený sovětský transportní Il-12 sestřelil.
Potvrdil to i jeho číslo, nadporučík Edwin Scaffi. Zahynulo všech 14 důstojníků a sedm příslušníků mužstva na palubě. Podle dostupných informací američtí piloti předem věděli, který letoun a kde mají zachytit, protože Sabry během celé války nikdy nepronikaly tak hluboko na čínské území. Američané nadále tvrdí, že letoun sestřelili nad frontovou oblastí Mandžuska a omylem jej považovali za čínský transportní stroj.
Američané s největší pravděpodobností na tento konkrétní letoun cíleně čekali a ze zpravodajských údajů znali den i čas jeho odletu; čtveřice kapitána Parra byla zřejmě vyslána výslovně k jeho zachycení. Předpokládali, že Il-12 bude toho dne použit k přepravě velitelského personálu našeho námořnictva z Liaotungského poloostrova do SSSR. V Port Arthuru se totiž toho dne konala stranická konference námořní základny, jíž se účastilo celé stranické vedení Tichomořského loďstva. Po jejím skončení měli právě tímto Il-12 odletět do Vladivostoku. Konference se však protáhla a letoun měl na let vyhrazen omezený čas. Místo vedení proto byli na jeho palubu vysláni členové námořní zdravotnické komise. Američané se zřejmě dozvěděli o plánovaném odletu našeho vedení, ale nevěděli o změně cestujících na poslední chvíli.
I kdyby tomu tak bylo, sestřelení neozbrojeného čínského letounu nad územím náležejícím ČLR by rovněž představovalo teroristický čin. Tento postup amerických pilotů a jejich velení jim rozhodně neslouží ke cti a představuje černou skvrnu na celém letectvu 5. letecké armády v Koreji. Zničením tohoto Il-12 dosáhl kapitán Parr svého desátého „vítězství“ a stal se „dvojnásobným esem“ 4. stíhacího křídla. Smrt nevinných lidí však navždy zůstane na svědomí tohoto pilota!
&fakeArticle1Header=Korea bude sjednocena
&fakeArticle2Header=Ať přátelství národů sílí a žije po staletí!
