&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=Číňané ustupují, hlídky OSN útočí na linie rudých
&mainArticleHeader=Tanky a pěšáci prorážejí obranu rudých severně od Soulu
&mainArticleText=Útočně naladěné síly Spojených národů v sobotu vyrazily ze svého obranného oblouku kolem Soulu, vybojovaly omezené zisky proti komunistickým obléhacím silám soustřeďujícím se k novému pokusu dobýt hlavní město a dnes přiměly celý nepřátelský pluk ke spěšnému ústupu. Novými územními zisky v prostoru soustřeďování komunistů po celé korejské frontě spojenci znovu ukázali své odhodlání splnit slib generálporučíka Jamese A. Van Fleeta, že se s nepřítelem střetnou severně od řeky Han.
Tankové a pěchotní hlídky znovu pronikaly hluboko na nepřátelské území, když 8. armáda energicky zahájila „útočně obranné“ tažení. Jeho cílem bylo vyhledávat a ostřelovat komunisty, posuzovat jejich záměry a posouvat spojenecké linie tam, kde to bude výhodné a s malými ztrátami.
Komunistický pluk opustil napůl dokončené zákopy po obou stranách silnice severovýchodně od Soulu a v uspořádané koloně se vydal po horské stezce východně od Uidžongbu, jedenáct mil přímo severně od hlavního města. Mezi rudými ustupujícími ke 38. rovnoběžce vybuchovaly spojenecké dělostřelecké granáty.
Tato akce přinesla spojeneckým dělostřelcům jejich nejlepší den za více než týden.
Spojenecký postup ve dvou směrech na střední frontě znovu získal zemi nikoho jižně od přehradní nádrže Čangjong a linii řeky Hongčchon jižně od Čchunčchonu. Postup v tomto úseku přiblížil linie OSN na dvacet mil k rovnoběžce.
Ve východním úseku vedly jihokorejské síly pokračující boj s 500 až 800 rudými, kteří se pokoušeli zastavit postup, jenž Jihokorejce zavedl daleko severně od rovnoběžky. Krátce před půlnocí se útočícím rudým stále nepodařilo proniknout liniemi OSN.
Síly OSN rozšiřující svůj soulský perimetr k severozápadu však narazily na nejtěžší boje od zastavení prvního kola jarní ofenzivy rudých předminulý pátek. Spojenecké bojové uskupení se tvrdě probojovávalo přes odhadem dva severokorejské pluky střežící silnici do Munsanu.
Spojenci s houževnatými rudými bojovali pět hodin během dopoledne a časného odpoledne, než konečně prorazili a dosáhli malého územního zisku.
&secondaryArticleHeader=Generál MacArthur říká, že Trumanova politika může USA přivést ke zkáze
&secondaryArticleText=Generál Douglas MacArthur v sobotu vážně sdělil národu, že mu hrozí zkáza, pokud neopustí korejskou politiku prezidenta Trumana a nepřijme vítěznou strategii k zastavení světového komunismu. Pětihvězdičkový generál na závěr tří historických dnů svědectví o svém odvolání z vrchního velení na Dálném východě uvedl, že jeho varování platí pro Evropu stejně jako pro vlastní zemi.
Byla to dosud největší MacArthurova „příležitost k obhajobě“ — den, během něhož osm hodin odpovídal svým kritikům bod po bodu.
Prohlásil, že nevěří, že by jeho plán rozšíření války v Koreji způsobil třetí světovou válku, ale že neuskutečnění tohoto plánu by mohlo dát komunismu příležitost zaútočit proti všem národům.
Předseda senátního výboru vyšetřujícího odvolání, demokrat Richard B. Russell z Georgie, oznámil, že až MacArthur dokončí výpověď a odjede do New Yorku, prvním svědkem vlády bude v pondělí v 10.30 ministr obrany George C. Marshall.
Později budou podle pana Russella předvoláni Sbor náčelníků štábů a ministr zahraničí Dean Acheson a možná také admirál Arthur Radford, velitel námořnictva v Tichomoří, generálporučík Albert C. Wedemeyer a další vojenští představitelé. Předseda výboru uvedl, že jako výchozí podklad již má stostránkovou zprávu Sboru náčelníků štábů.
Marshall, Acheson a náčelníci štábů měli odpovědět na MacArthurovy názory — právě ty názory, které přiměly prezidenta Trumana, aby jej 11. dubna odvolal.
MacArthur byl dosud prvním a jediným svědkem a v sobotu podal vlastní ucelený obraz Dálného východu i světa dosud nejostřejšími slovy. V přímé odpovědi kritikům uvedl, že neměl v úmyslu oslabit úsilí této země chránit Evropu před možným útokem sovětského Ruska.
Řekl, že evropské státy, nejhlasitější kritici jeho výroků o korejské politice, by na tom prodělaly, kdyby se raději odtrhly a nechaly tuto zemi bojovat na Dálném východě samotnou.
Zopakoval, že podle jeho přesvědčení bychom měli v krajním případě bojovat sami.
„Pokud… z toho vyplývá hrozba, téměř vyděračská hrozba, že jsme v zájmu zachování jednoty museli navzdory tomu, co jsme považovali za své oprávněné zájmy, souhlasit s každým požadavkem, který na nás byl vznesen, pak je podle mého přesvědčení taková jednota bezcenná,“ řekl.
Ještě ostřeji se vyjádřil ve vztahu k Británii. Britové si podle něj „podřezávají vlastní hrdlo“, když podporují komunistickou Čínu, a zejména když předávají Formosu rudým.
„Nemohu uvěřit, že by zdravý britský rozum učinil takové rozhodnutí — nemohu tomu uvěřit,“ řekl. „…Rozkol anglosaských národů by snad byl jednou z nejtragičtějších věcí moderní civilizace…“
MacArthur vyšetřujícím senátorům řekl, že strategii, kterou prosazuje pro Koreu, lze uskutečnit silami, jež má tato země nyní k dispozici nebo je plánuje vytvořit, a bez oslabení obrany Evropy a zbytku světa.
&fakeArticle1Header=Na britské letadlové lodi se za korejské války uskutečnilo 2 500 přistání
&fakeArticle2Header=Ruská pomoc proti Japoncům byla „zanedbatelná“, říká MacArthur
