&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=Rudí ustupují na východě, 8. armáda dobývá výšiny
&mainArticleHeader=Nepřítel přišel v leteckých bojích o 23 letounů
&mainArticleText=Komunistické síly se dnes náhle stáhly z východní korejské fronty poté, co 21 dní zdržovacích bojů nedokázalo zastavit postup americké 8. armády.
Zatímco cenzoři vymazali všechny údaje o vzdálenostech, společné zprávy z bojiště uváděly, že vojska 8. armády ovládla poslední výšiny dominující oblasti zvané Punchbowl severně od Indže. Dvě výšiny, které v úterý střežili korejští rudí, byly opuštěny bez boje.
Na střední a západní frontě však zakopaní rudí pevně drželi pozice a odráželi hlídky 8. armády krupobitím minometné a kulometné palby.
Ústup na východě nastal v době, kdy letouny ruské výroby utrpěly čtvrtou porážku za čtyři dny při dvojím střetnutí poblíž mandžuské hranice.
Letectvo na Dálném východě uvedlo, že ve čtyřdenních leteckých bojích byly zničeny jeden F-51 Mustang a jeden proudový F-86 Sabre. Druhý F-86 byl ohlášen jako nezvěstný.
Komunistické ztráty za toto období byly vyčísleny na devět zničených a 14 poškozených letounů. Mezi sestřelenými rudými stroji bylo šest proudových MiGů-15 ruského typu, dva bitevní bombardéry Il-2 a jedna stíhačka Jak-9.
Od neděle vyslali komunisté 153 letounů proti 140 americkým proudovým Sabrům a vrtulovým stíhačkám Mustang.
V dnešních leteckých bojích postavili rudí 36 MiGů proti 32 Sabrům. Současně se 24 Mustangů vrhlo na jednu stíhačku Jak a pět bitevních bombardérů Šturmovik a roztrhalo jejich sestavu.
V následném zmatku byly stíhačka Jak a dva Šturmoviky zničeny, další Šturmovik byl pravděpodobně zničen a další dva poškozeny.
Mezitím Sabry ve vzdušných soubojích ve výškách od 13 000 do 6 000 stop poškodily čtyři MiGy, kterým se však podařilo dosáhnout mandžuské hranice. Všechny Sabry se bezpečně vrátily, oznámila 5. letecká armáda, neupřesnila však, zda byly ztraceny některé Mustangy.
Při současném tempu ztrát rudých by spojeneckému letectvu stačilo pouhých 64 dní, aby zničilo 365 nových letounů, které se rudá Čína podle svého tvrzení nyní snaží získat prostřednictvím dárcovské kampaně. Není známo, zda je komunistická propagandistická kampaň na letouny, tanky a děla pouhým zastíráním nové výzbroje již dodané Ruskem, nebo skutečnou výzvou k finanční sbírce.
Inčchon, přístav sloužící Soulu, byl včera v noci zatemněn, když nad ním přeletěl neidentifikovaný letoun. Před několika dny přístav ostřeloval a lehce bombardoval jediný nepřátelský letoun.
Nad Severní Koreou byla špatná viditelnost, ale do 18 hodin vykonaly letouny 5. letecké armády 334 bojových letů proti rudým vojskům a zásobovacím cílům. Jen tento měsíc vykonala 5. letecká armáda proti nepříteli 11 800 bojových letů.
&secondaryArticleHeader=Americké eso hovoří o rudé hrozbě pro nadvládu ve vzduchu
&secondaryArticleText=Při hodnocení vzdušné síly našich potenciálních i skutečných nepřátel prohlásil dvaatřicetiletý plukovník John C. Meyer, nejúspěšnější žijící americké stíhací eso, že země schopná postavit stíhací letoun jako ruský MiG-15, nyní sloužící v Koreji, představuje hrozivou leteckou hrozbu.
Ruský proudový letoun se šípovými křídly se podle něj vyrovná nejlepší stíhačce, kterou mají Spojené státy ve službě, F-86 Sabre, a letovými výkony překoná F-80 Shooting Star a F-84 Thunderjet, další dva typy proudových stíhaček, na nichž američtí piloti létají v Koreji.
Plukovník Meyer z Forest Hills v New Yorku zde na tiskové konferenci pořádané letectvem řekl, že kdyby se 200 proudových stíhaček, které komunisté rozmístili v Mandžusku, zapojilo do bojů v Koreji, byl by to pro americké piloty 4. stíhací záchytné skupiny vybavené Sabry „snadný lov“, protože komunistickým pilotům chybí pokročilý výcvik a náležité zbraňové systémy.
Dodal však, že Američané by nakonec mohli být „zahlceni přesilou“, a označil MiG-15 za druhou nejlepší proudovou stíhačku na světě. Veterán druhé světové války a Koreje řekl, že jeho vlastní North American Sabre je první.
Na otázku, jaký je rozdíl mezi létáním na stíhačce v Evropě roku 1944 a v Koreji v letech 1950 a 1951, odpověděl nositel mnoha amerických i zahraničních vyznamenání:
„Byl to rozdíl mezi vedením války a vedením bitvy podle pravidel. Nepřítel má taktickou výhodu. Je to jako s klukem s brýlemi. Sundá si je, praští vás a zase si je nasadí. Nepřátelské stíhačky naberou výšku ve svém bezpečném útočišti a pak vyrazí ven.“
Stíhací eso, které má na kontě 37 a půl německého a dva komunistické letouny, uvedlo, že obtížnost dodržování řeky Ja-lu jako hraniční čáry pro piloty byla přehnaně zdůrazňována.
„Fungovalo to oběma směry,“ řekl. „My jsme nelétali na sever útočit na jejich základny a oni nelétali na jih na naše.“
Plukovník Meyer však poznamenal, že „největší vítězství“ spočívá v tom „přivítat nepřátelské letouny při vzletu“. Dodal, že rozkaz ohledně řeky Ja-lu působil kázeňské problémy kvůli pokušení pronásledovat MiGy-15 zpět na jejich základny.
Plukovník Meyer stráví měsíc dovolené s manželkou a třemi dětmi. Poté nastoupí službu na letecké základně Grenier v Manchesteru v New Hampshiru.
&fakeArticle1Header=Pilot F-80 ničí korejské vlaky
&fakeArticle2Header=Rusko prý předává rudé Číně 28 ponorek
