&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=Bodáky OSN vyhnaly Rudé ze šesti kopců
&mainArticleHeader=Nepřátelské proudové letouny poškozeny ve střetu
&mainArticleText=Spojenečtí pěšáci dnes plamenomety a bodáky vyhnali houževnaté komunisty ze šesti dlouho dobývaných vrcholů na hornaté východní korejské frontě.
Urputné boje zuřily od oblasti Kumsongu směrem na východ až do členitých hor západně od Kansongu.
Na západě byl poměrný klid. Neidentifikovaný dvoumotorový letoun bombardoval spojenecká postavení jihozápadně od Čchorwonu, ale s malým účinkem. Jednotky OSN za podpory dělostřelectva dobyly kopec severně od Jončchonu.
Již pátý den v řadě se nad severozápadní Koreou rozhořely boje proudových letounů. Třicet Thunderjetů se střetlo s 35 MiGy-15 ruského typu. Tři nepřátelské stroje byly poškozeny. Jeden F-84 byl sestřelen, jeho pilot však byl zachráněn.
Dalších třicet MiGů se objevilo jižně od řeky Ja-lu, ale bez boje uprchlo.
5. letecká armáda oznámila, že palba ze země sestřelila jeden F-51 Mustang.
Útoky OSN s omezenými cíli podél osmdesáti mil východní fronty narazily na jeden z nejsilnějších odporů za poslední měsíce.
Jeden štábní důstojník uvedl, že poblíž Kumhwy byl prakticky zničen celý komunistický prapor. Spojenečtí pěšáci po hodině a půl boje ztečí dobyli kopec. Napočítali 231 mrtvých Číňanů a zajali 54 vojáků. Získali také velkou kořist, včetně 3 000 ručních granátů a přibližně 10 000 nábojů do ručních zbraní.
Zpravodaj agentury Associated Press Stan Carter v opožděné zprávě ze střední fronty uvedl, že komunistům byly za jediný den vyrvány čtyři klíčové kopce. Vítězství podle něj posunula spojenecké linie až o tři a půl míle na sever.
Spojenecké námořní jednotky na obou pobřežích pokračovaly v ostřelování komunistických zásobovacích tras, které se vinou k frontě ze sovětské Sibiře a rudého Mandžuska.
Námořnictvo oznámilo, že těžký křižník Toledo se u Wonsanu dostal pod palbu pobřežních baterií, ale nebyl zasažen.
Palubní letouny z lodí Essex a Boxer napadaly cíle mimo dostřel válečných lodí.
Generál Van Fleet, velitel 8. armády, při inspekci jednotek americké 25. divize na západostředním úseku fronty řekl novinářům, že navzdory nedávnému soustřeďování komunistických sil zatím nic nenasvědčuje připravenosti rudých armád zahájit ofenzívu.
To jako by odporovalo prohlášení tokijského velitelství generála Ridgwaye z minulého týdne, že události v Koreji „naznačují možnost nadcházející nepřátelské vzdušné a pozemní ofenzívy“.
Možná šlo jen o rozdílný časový výhled: Ridgway uvažoval v týdnech či měsících, Van Fleet ve dnech.
Ať byly názory jakékoli, důkazy svědčily o nepřetržitém posilování Rudých.
Van Fleet připustil, že Rudí dokážou zahájit silnou ofenzívu.
„Chci, aby zaútočili,“ řekl. „Je to naše nejlepší příležitost je porazit… Tak bychom je dostali ve velkém a nemuseli je shazovat z kopců po kouskách jako teď.“
Van Fleet nevyloučil možnost komunistické „ofenzívy s omezeným cílem směrem ke 38. rovnoběžce“. Nemyslel si ani, že se ztratila veškerá naděje na zastavení bojů.
„Jsou na tom špatně… nepřítel bude chtít mír dřív, než s ním skončíme,“ dodal.
&secondaryArticleHeader=Generál Marshall odchází z čela obrany
&secondaryArticleText=Generál George Catlett Marshall, který pomáhal vést zemi některými z jejích nejtěžších let, ve středu odstoupil z funkce ministra obrany. Nahradil ho jeho náměstek Robert A. Lovett.
Sedmdesátiletý voják a státník, kterého prezident Truman nazývá největším žijícím Američanem, se opět stáhne do svého domu v Leesburgu ve Virginii. Právě odtud byl povolán před rokem, rovněž ve středu, když Louis Johnson opustil nejvyšší obrannou funkci v zemi.
Jeho odchod se očekával. Již léta není zdráv a odpovědět na naléhavé volání prezidenta Trumana pro něj znamenalo velké osobní riziko. Tehdy se Spojeným národům dařilo velmi špatně a hrozilo, že komunisté dobudou Jižní Koreu.
Pan Truman se s Marshallem osobně rozloučil. Generál i Lovett po oznámení rezignace navštívili Bílý dům.
Zatímco se před Trumanovým stolem činili kameramani, prezident řekl Lovettovi: „Když se natáčí, měl by se člověk usmívat, ale když generál odchází, do úsměvu mi není. Od chvíle, kdy jsem sem přišel, byl mou pravou rukou.“
Marshallova rezignace přišla uprostřed rozšířených zpráv, že dalším na řadě bude ministr zahraničí Dean Acheson.
Trumanovu volbu Lovetta pro „jednu z nejtěžších“ funkcí ve vládě přivítali v Kongresu republikáni i demokraté. Sám Marshall řekl, že pan Truman nemohl vybrat lépe.
Krátce poté, co Bílý dům oznámil Marshallovu rezignaci, zaslal pan Truman Lovettovu oficiální nominaci Senátu.
Lovett spolupracuje s Marshallem déle než deset let. Za druhé světové války sloužil jako náměstek ministra války pro letectví, zatímco Marshall byl náčelníkem generálního štábu armády. V roce 1947 se vrátil jako náměstek ministra zahraničí, když tento úřad vedl generál.
Lovett, kterému bude v pátek 56 let, byl za první světové války námořním letcem. Dlouho je považován za odborníka na leteckou válku a rozhodného zastánce dálkového těžkého bombardování.
&fakeArticle1Header=Jugoslávci hlásí pohraniční střet s Albánií
&fakeArticle2Header=Dvě jednotky Národní gardy povolány do služby
