&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=Američtí letci sestřelili dalších šest MiGů
&mainArticleHeader=Nepřátelské proudové stroje zničeny ve vzdušných bojích
&mainArticleText=Americké Sabrejety dnes, na velikonoční neděli, sestřelily ve čtyřech vzdušných bojích šest komunistických MiGů, zatímco komunistické pozemní síly znovu zkoušely obranu postavení Spojených národů severně od Korangpo-ri.
Sabry, které se po sedmi dnech nečinnosti vrátily do boje, sestřelily jeden MiG ráno a dalších pět odpoledne. Další stíhačka ruské výroby byla rovněž zničena a dvě poškozeny.
V posledním boji dne dosáhl plukovník Francis Gabreski z Oil City v Pensylvánii, přední americké proudové eso, dalšího sestřelu a zvýšil své konto na šest a půl. Ve dvou válkách Gabreski zničil 34 a půl letounu.
Tři MiGy-15 byly sestřeleny, když se 80 těchto strojů vrhlo na 31 Sabrejetů kryjících útočící stíhací bombardéry. V každém z ostatních soubojů padl po jednom komunistickém proudovém stroji.
Major William H. Wescott z Terre Haute v Indianě si připsal dva MiGy v boji jižně od Sinuidžu, čímž zvýšil svůj celkový počet na čtyři.
Dalšími piloty s přiznanými sestřely byli poručík James A. McCullby z Alexandrie v Louisianě, poručík Donald J. Hemmer z Princetonu v Indianě a poručík Robert E. Sands z Albuquerque v Novém Mexiku.
V pozemní válce byly hlášeny dva nepřátelské průzkumné útoky, jeden pozdě v sobotu večer a druhý časně v neděli ráno.
Nepřátelská skupina nezjištěné síly zaútočila na postavení OSN severně od Korangpo-ri a po krátkém střetu přinutila spojenecké vojáky ustoupit. Vojska OSN však navedla na komunisty dělostřeleckou palbu, rozprášila Rudé a stanoviště znovu obsadila.
Dříve téhož dne pronikla malá skupina do postavení OSN jihozápadně od Kumsongu, kde střílela z ručních palných zbraní a házela ruční granáty. Po pěti minutách boje se stáhla.
&secondaryArticleHeader=Jediný syn generála Van Fleeta je nezvěstný
&secondaryArticleText=Poručík James A. Van Fleet mladší, šestadvacetiletý jediný syn velitele americké Osmé armády, byl Pátou leteckou armádou zařazen mezi nezvěstné v boji při své třetí noční bombardovací misi.
Mladý Van Fleet a jeho dva členové osádky se nevrátili z pátečního útoku 5. dubna u Sunčchonu v severozápadní Koreji. S ním letěli navigátor-bombometčík poručík John A. McAllister z Portlandu v Oregonu a palubní mechanik-střelec letec první třídy Ralph L. Phelps z Bemidji v Minnesotě.
Mladý Van Fleet a jeho osádka vzlétli ve čtvrtek 4. dubna v noci, rádiem však oznámili, že je mlha a nízká oblačnost odklonily od cíle, železničního uzlu.
Dne 5. dubna ve 3.15 Van Fleet hlásil, že má příliš málo paliva na útok proti náhradnímu cíli. Byla to poslední zpráva dvoumotorového bombardéru B-26.
Mluvčí letectva uvedl, že bombardér měl mít dostatek paliva až do 4.30.
Stovky letounů po něm v pátek 5. a v sobotu 6. dubna pátraly a při přeletech cílové oblasti shazovaly bomby na komunistické zásobovací trasy. Pátrání bylo odvoláno v sobotu večer, zřejmě na rozkaz generála Van Fleeta. Mluvčí uvedl, že letouny OSN „si nemohly dovolit pokračovat v tak intenzivním pátrání“ a zároveň plnit nezbytné bojové úkoly.
Generál J. Lawton Collins, náčelník štábu armády, vyrozuměl matku mladého letce v jejím domově v Long Beach v Kalifornii. Mladý Van Fleet, absolvent West Pointu, žil s manželkou odloučeně. Ona a jejich syn James žijí v New Yorku.
Generál se vyjádřil v prohlášení, jehož součástí byl dopis mladého Jamese matce:
„V této těžké hodině čerpáme sílu z vědomí, že Jim plnil spravedlivé poslání a že všemohoucí Bůh je stále s námi. Máme bezmeznou naději, že je v bezpečí a nakonec se k nám vrátí. Osobně hodlám zůstat v Koreji, kde se znovu zavážu k ještě většímu osobnímu úsilí.“
Dopis mladého Van Fleeta matce zčásti zněl:
„Nastal čas, kdy tvůj manžel potřebuje mou podporu při vedení amerického boje za právo všech lidí žít beze strachu. Nemodli se za mě, ale za mou osádku. Nejsou to vojáci z povolání, nýbrž civilisté, které Spojené státy v hodině nouze povolaly k obraně jejich domovů.
Čekají na ně manželky a ještě ani nezaložili rodiny. Udělám, co bude v mých silách. Je to má povinnost za všech okolností…“
Zpráva neodradila urostlého vojáka, který ji přijal navenek klidně, od plnění úlohy velitele všech spojeneckých pozemních sil v Koreji.
Loni 19. března přiletěl mladý Jim krátce po příjezdu ze Spojených států do Soulu a spěchal na velitelství Osmé armády, aby se setkal s otcem, svým nadřízeným, v den jeho narozenin. Podali si ruce a rozzářeně se na sebe usmáli. Vyšli po schodech do generálovy kanceláře a pak na balkon s výhledem na válkou zpustošený Soul.
Generál se hrdě podíval na syna a tiše řekl:
„Víte, ze všech sil jsem se snažil vychovat Jima mezi pěšáky. Chtěl jsem, aby byl bojovým pěšákem, ale Jim řekl, že armáda je na něj příliš pomalá.“
&fakeArticle1Header=Eisenhower odstupuje z čela NATO
&fakeArticle2Header=Padák zachránil eso zkušebních pilotů Mariona Carla
