&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=JOSIF STALIN ZEMŘEL
&mainArticleHeader=Krvácení do mozku se stalo komunistickému diktátorovi osudným
&mainArticleText=Josif Stalin dnes večer zemřel za dvanáct stop vysokými zdmi moskevského Kremlu. Jako nejmocnější diktátor v dějinách vládl třetině světového obyvatelstva. Předseda vlády Sovětského svazu a nejvyšší vůdce komunistické strany podlehl ve 21.50 následkům krvácení do mozku.
Od záchvatu v neděli večer byl v kómatu a jeho stav se postupně zhoršoval. Ve středu jeho deset lékařů uvedlo, že mu selhává srdce.
Oficiální oznámení jeho smrti odvysílané z Moskvy uvádělo:
„Srdce soudruha a inspirovaného pokračovatele Leninovy vůle, moudrého vůdce a učitele komunistické strany a sovětského lidu — Josifa Vissarionoviče Stalina — přestalo bít.“
Z Moskvy bezprostředně nepřišla žádná informace o tom, kdo přebírá vládu nad zemí. Oznámení však bylo učiněno jménem ústředního výboru komunistické strany, rady ministrů a prezidia Nejvyššího sovětu. Všechny tyto orgány Stalin ovládal a k těm, kdo stáli v mocenské hierarchii vedle něj, patřili Georgij Malenkov, L. P. Berija, V. M. Molotov a Nikolaj Bulganin.
Jako by vyzývalo k jednotě, oficiální prohlášení uvádělo:
„V těchto dnech smutku se všechny národy naší země ještě těsněji semkly ve velké bratrské rodině pod osvědčeným vedením komunistické strany, kterou vytvořili a vychovali Lenin a Stalin.“
„Sovětský lid bezmezně věří své komunistické straně a je prostoupen hlubokou láskou k ní, neboť ví, že nejvyšším zákonem, jímž se řídí veškerá činnost strany, je služba zájmům lidu,“ uvádělo oznámení.
Sovětský režim ovládá šestinu zemského povrchu, od Baltského moře po Beringův průliv.
Stalinova smrtelná nemoc byla oznámena ve středu, více než dva dny poté, co jej záchvat postihl v jeho kremelském bytě. Oficiální prohlášení ministerstva zdravotnictví podepsané deseti lékaři uvádělo, že Stalin v noci 1. března „utrpěl náhlé krvácení do mozku“. To „zasáhlo životně důležité části mozku“ a ochromilo jeho pravou nohu a paži. Ztratil vědomí a schopnost mluvit.
Byly vydány ještě dvě lékařské zprávy — časně ve čtvrtek moskevského času a znovu ve čtvrtek večer, pouhou hodinu a půl před oznámenou hodinou úmrtí. Třetí zpráva uváděla, že Stalinovi selhává srdce.
Stalinovo tělo bude vystaveno k poslednímu rozloučení ve Sloupovém sále Domu odborů — velkého odborového střediska v srdci Moskvy, nedaleko Rudého náměstí a Kremlu.
Stalin vládl Rusku jako neomezený diktátor téměř 30 let. Prostřednictvím komunismu rozšířil svou moc za hranice Sovětského svazu s jeho 200 miliony obyvatel na území s další půlmiliardou lidí.
Vrcholu moci dosáhl, když vedl Sovětský svaz proti nacistům Adolfa Hitlera jako spojenec Spojených států a Velké Británie. Spolu s britským Winstonem Churchillem a americkým Franklinem D. Rooseveltem patřil ke světové „velké trojce“.
A nakonec zemřel na stejný druh mrtvice, který o osm let dříve zabil Roosevelta.
&secondaryArticleHeader=Americké proudové letouny vytvořily rekord v dálkovém bombardovacím výpadu
&secondaryArticleText=Americké letouny dnes bušily do důležitého komunistického přístavu Čchongdžin na východním pobřeží při rekordním dálkovém útoku proudových stíhacích bombardérů.
Patnáct F-84 Thunderjet urazilo na cestě tam a zpět 1000 mil a zasypalo pumami zásobovací budovy pouhých 55 mil od ruské hranice.
„Šlo o nejhlubší průnik stíhacích bombardérů za korejské války,“ uvedla 5. letecká armáda ve zvláštním oznámení, „a rekord v dálkovém bombardování proudovými stíhacími bombardéry.“
Thunderjety, jejichž dolet se pohyboval kolem 500 mil, se vydávají stále dál od základen. Pátá letecká armáda se pochlubila, že Thunderjety dokážou doletět ještě dál než do Čchongdžinu.
Útok byl jedním z mnoha úderů letadel z pozemních základen i letadlových lodí, které šířily zkázu po celé Severní Koreji.
Letouny z USS Oriskany se s burácením přiblížily na 50 mil k Mandžusku a bušily do zinkových a olověných dolů v Kumdoku severozápadně od Songdžinu.
Přibližně 100 mil jihozápadně od Čchongdžinu shodily letouny z letadlové lodi Valley Forge 50 tun pum na elektrárny u čchongdžinské přehrady. Čchongdžin je významným zdrojem severokorejské elektřiny.
Neúplné zprávy o útoku na Čchongdžin uváděly devět zničených a tři poškozené provozní budovy.
Thunderbolty ze dvou křídel bušily do komunistického závodu na zpracování munice poblíž Sunčchonu na severozápadě. Další napadaly rudá zásobovací vozidla a železnice na poloostrově Hedžu na západě.
Americké Sabry bojovaly s MiGy-15 ruské výroby v pěti samostatných střetech, ale nezaznamenaly žádné zásahy.
U Wonsanu vplula bitevní loď Missouri do přístavu a tři hodiny jej na východním pobřeží ostřelovala svými šestnáctipalcovými děly. Rudá pobřežní děla odpověděla až ve chvíli, kdy se bitevní loď začala vzdalovat, a minula. Missouri ohlásila zničení čtyř postavení těžkých děl.
Údery z moře a ze vzduchu zastínily menší střety podél 155 mil dlouhé fronty, kde byl po noci se slabým sněžením v oteplujícím se vzduchu cítit náznak jara.
&fakeArticle1Header=Děla křižníku Los Angeles buší do Wonsanu
&fakeArticle2Header=Pilot polského letectva uprchl do Dánska v rudé proudové stíhačce
