&editionNumber=25
&editionVolume=3600
&centralHeader=V KOREJI PODEPSÁNO PŘÍMĚŘÍ
&mainArticleHeader=Zastavení palby ukončilo 37 měsíců krveprolití
&mainArticleText=Dlouho očekávané korejské příměří, v něž už mnozí přestávali doufat, přišlo dnes v 10.01. Obřad podpisu historických dokumentů ukončujících bojovou fázi korejské „policejní akce“, která trvala tři roky a 32 dní, proběhl s přesností jízdního řádu. Zastavení palby automaticky vstoupí v platnost o 12 hodin později, ve 22 hodin.
Tři hodiny poté, co hlavní spojenečtí a komunističtí vyjednavači podepsali dohodu v Pchanmundžomu, připojil v Munsanu svůj podpis generál Mark W. Clark.
Za méně než týden — možná za tři dny — by první z 12 000 spojeneckých zajatců v rukou rudých mohli být na cestě domů. Přibližně 3000 zajatců jsou Američané.
Pochmurní a věcní spojenečtí i komunističtí signatáři však byli živým důkazem připomínky generála Marka Clarka, že „před námi stále leží dlouhá a obtížná cesta“. Dnešní dokument podle něj přinesl pouze „přerušení bojů“.
Válka, jedna z nejdelších a nejnákladnějších v dějinách USA, si vyžádala 24 965 amerických životů, zanechala 101 368 raněných a více než 10 000 dalších zajatých nebo nezvěstných.
Jihokorejský prezident I Sung-man, který příměří málem zmařil a stále mu nevěří, nebyl zastoupen na podpisovém obřadu. Ten se konal v „pagodě míru“ ve tvaru písmene T, kterou komunisté postavili zvlášť pro tuto příležitost.
Právě když první členové spojenecké delegace vstupovali do budovy pro jednání o příměří, zahájilo komunistické dělostřelectvo palbu v kopcích po obou stranách Pchanmundžomu, sotva míli daleko.
„Asi chtějí z téhle války vytěžit i poslední minutu,“ poznamenal americký strážný.
Za OSN podepsal generálporučík William K. Harrison, hlavní spojenecký vyjednavač na dva roky trvajících jednáních o příměří.
Za komunisty podepsal severokorejský generál Nam Il.
Ani jeden na druhého nepromluvil.
Bylo přesně 10.11, když Nam Il dokončil podpis svých výtisků obsáhlé dohody i doplňujícího ujednání.
Podíval se na hodinky, na dlouhou chvíli se zahleděl Harrisonovi do očí, pak prudce vstal a rázně vyšel z budovy.
O chvíli později vstal Harrison a prošel se po místnosti. Krátce se zastavil, aby potřásl rukou jednomu důstojníkovi OSN.
Nedával najevo žádné vzrušení. Celé setkání těchto dvou mužů působilo téměř všedně. Po mnoho měsíců sedávali proti sobě u jednacího stolu, zatímco těžká děla obou stran hřměla a pouhou míli odtud umírali lidé v nelítostných bojích.
Prezident promluvil střízlivě a vážně ve 22 hodin z vysílací místnosti Bílého domu. Po něm vystoupil ve vysílání ministr zahraničí John Foster Dulles, který zdůraznil Eisenhowerovo varování, že Amerika musí zůstat ve střehu.
Prezidentův jediný potomek, major John Eisenhower, slouží již několik měsíců v Koreji.
Kromě Eisenhowerova rozhlasového a televizního vystoupení podpis příměří v hlavním městě země žádný rozruch nevyvolal. Ulice zaplnily jen obvyklé nedělní večerní davy, bez jásotu či demonstrací.
Do 72 hodin mají obě strany stáhnout své bojové linie každá o míli a čtvrt, takže mezi nimi zůstane „demilitarizované“ pásmo široké dvě a půl míle.
Pchjongjangský rozhlas v 11 hodin oznámil, že čínští a severokorejští velitelé nařídili svým vojákům ukončit boje ve 22 hodin. Uvedl, že čínská a severokorejská armáda také dostaly rozkaz stáhnout se do 72 hodin do „nebojových oblastí“.
To znamená, že oboustranné stažení musí být dokončeno do čtvrtka do 22 hodin.
Štábní důstojník 8. armády uvedl, že některé spojenecké frontové jednotky by mohly začít ustupovat do nových postavení hned, jakmile rozkaz k zastavení palby vstoupí v platnost.
&secondaryArticleHeader=Boje ustaly, pokračují jen dělostřelecké souboje
&secondaryArticleText=Boje na korejské frontě dnes za úsvitu ustaly s výjimkou dělostřeleckých soubojů na velkou vzdálenost. Obě armády dostaly rozkaz zastavit palbu ve 22 hodin.
Poslední bitvy korejské války propukly v noci na střední frontě a na západě nedaleko místa jednání o příměří v Pchanmundžomu.
Čínské útoky na jihokorejská postavení poblíž soutoku řek Kumsong a Pukhan byly odraženy.
Američtí námořní pěšáci severovýchodně od Pchanmundžomu odrazili útok 40 rudých „bez vlastních ztrát“.
Jen občasné výbuchy dělostřelecké palby dál zabíjely podél deštěm promáčené fronty a přidávaly tu mrtvého a tam raněného ke 2 000 000 obětí tříleté války.
Odhadem dvě nepřátelské roty udeřily na linie OSN v ohybu řeky Kumsong na střední frontě. Jihokorejští vojáci bojovali s rudými muže proti muži déle než hodinu.
Spojenecké jednotky podél fronty dlouhé 155 mil dostaly rozkaz omezit ztráty na minimum a nevyhledávat střety s rudými.
Do korejského příměří zbývalo jen několik hodin, ale rudí napadli postavení na vrcholcích kopců severovýchodně od Pchanmundžomu silami až o 200 mužích.
Důstojníci 1. divize námořní pěchoty uvedli, že první vlna útoku byla odražena bez amerických ztrát.
Námořní pěšáci útok očekávali, přestože se mělo podepisovat příměří. Důstojníci se domnívali, že Číňané v předúsvitových útocích na předsunutá postavení pokračují kvůli propagandistickému účinku.
Těžká děla a přepadové oddíly prověřovaly zemi nikoho od Madžongu po Kosong podél 155 mil dlouhé fronty v hodinách, které mohly být posledními hodinami bojů.
Americké letectvo uskutečnilo poslední noční misi B-29 této války proti dvěma komunistickým letištím v severozápadní Koreji. Těsně před půlnocí zasáhlo již dříve bombardované dráhy v Samčchamu poblíž Sinandžu a v Tchečchonu.
Desítku bombardérů přivítala jen slabá protiletadlová palba a světlomety.
Proudové Sabry se včera celý den potulovaly „Alejí MiGů“ poblíž mandžuské hranice, aniž narazily na odpor komunistických proudových stíhaček.
Americké námořnictvo vytvořilo v poslední celý den války rekord v počtu bojových vzletů z letadlových lodí: ze čtyř letadlových lodí v Japonském moři vyslalo 634 letadel.
&fakeArticle1Header=Vojáci na frontě jsou k příměří skeptičtí
&fakeArticle2Header=Clark prohlašuje, že mír v Koreji není jistý
