<p><strong>Vývoj a výroba<hr></strong></p>
<p>Poválečný pístový stíhací letoun Jak-9P konstrukční kanceláře Jakovleva byl modifikací stíhačky Jak-9. Vyznačoval se celokovovou konstrukcí, především křídlem, a instalací motoru VK-107A. První prototypy a část sériových strojů měly ještě překližkový potah trupu. Prototypy byly zkoušeny v červnu a červenci 1946 a sériová výroba začala ve stejném roce. V letech 1946–1948 bylo vyrobeno celkem 801 letounů, z nichž 772 bylo celokovových.</p>
<p><strong>Služba<hr></strong></p>
<p>V Sovětském svazu byl Jak-9P používán poměrně málo, protože letectvo v té době rychle přecházelo na proudové stroje. Nejméně 550 letounů tohoto typu však bylo exportováno. Na Jaku-9P létali piloti Polska, Jugoslávie, Albánie, Číny, Severní Koreje, Bulharska a Maďarska. V některých z těchto zemí zůstal Jak-9P ve službě až do roku 1960. V letech 1949–1950 obdrželo severokorejské letectvo 79 Jaků-9P, které byly zařazeny k 5. stíhacímu leteckému pluku.</p>
<p>První vzdušný boj s americkými F-82G Twin Mustang svedli piloti Jaků-9P 27. června 1950. Jeden F-82G poškodili a ztratili dva vlastní letouny. Dne 2. července 1950 americké velení oznámilo, že západně od Soulu napadl skupinu B-29 osamělý stíhací letoun severokorejského letectva. B-29A z 28. bombardovací perutě 19. bombardovací skupiny USAF byl v boji těžce poškozen a začal hořet. Požár se nepodařilo uhasit a posádka musela hořící letoun opustit. B-29A sestřelil velitel 56. stíhacího leteckého pluku severokorejského letectva a budoucí eso Lee Dong Gyu, který letěl na Jaku-9P. V letech 1951–1955 probíhaly na americké základně Wright-Patterson zkoušky ukořistěného Jaku-9P. Američané po jejich ukončení uvedli, že ačkoli už nejde o nový stroj, je Jak-9P schopen bojovat za rovnocenných podmínek s americkými Mustangy, Corsairy a Invadery. Nejsou doloženy souboje s proudovými stíhačkami, existují však zprávy, podle nichž piloti Jaků-9P sestřelili jeden F-80C a další poškodili. Poslední informace o bojovém nasazení Jaku-9P pocházejí z roku 1952.</p>
<p><strong>Konstrukce a výzbroj<hr></strong></p>
<p>Jak-9P je jednomístný frontový stíhací dolnoplošník se zatahovacím dvounohým hlavním podvozkem a ostruhovým kolem. Křídlo je celokovové. Drak je rovněž celokovový s výjimkou předsériových a prvních sériových strojů, které měly části trupu potažené překližkou. Překryt kabiny je kapkovitý a bez hřbetní kapotáže. Přední i zadní průhledný panel jsou z pancéřového skla a pilotní sedadlo má pancéřové opěradlo. Za kabinou je v horní části trupu charakteristický prostor antény radiokompasu zakrytý plexisklem.</p>
<p>Pohonnou jednotku tvoří pístový motor M-107A konstrukce V. Ja. Klimova, od roku 1944 označovaný VK-107A. Je instalován v přídi na motorovém loži a pohání celokovovou stavitelnou vrtuli VIŠ-107LO.</p>
<p>Výzbroj tvořil jeden motorový kanón ŠVAK ráže 20 mm a dva synchronizované velkorážní kulomety UBS. Místo zaměřovače PBP-1a mohl být instalován zaměřovač typu PKI.</p>
<p>Kromě standardní sady letových přístrojů byl letoun vybaven radiokompasem RPKO-10M, radarovým identifikačním systémem vlastní-cizí SČ-3, přistávacím světlometem FS-155, ultrafialovým osvětlením přístrojové desky pro noční lety, fotokulometem PAU-22 a kyslíkovou soustavou pro lety ve velkých výškách. Místo ukazatele zatáčky a skluzu mohl být instalován elektrický umělý horizont.</p>
