<p><strong>Vývoj a výroba 25mm protiletadlového kanónu 72-K<hr></strong></p>
<p>V roce 1939 začal vývoj lehkého 25mm automatického protiletadlového kanónu pro protivzdušnou obranu pluků Rudé armády. Práce využívající zkušenosti z konstrukce 37mm kanónu 61-K probíhaly pod vedením M. N. Loginova v konstrukční kanceláři závodu č. 8. V roce 1940 byl kanón přijat do výzbroje, sériová výroba však začala až v roce 1941. Od roku 1943 se kanóny vyráběly se štíty a část zbraní byla kvůli nedostatku plošin s kolovým podvozkem instalována na korby nákladních automobilů. Do roku 1945 dostala Rudá armáda celkem 4 560 kanónů 72-K.</p>
<p><strong>Bojové vlastnosti a použití<hr></strong></p>
<p>Automatický protiletadlový kanón 72-K byl určen k ničení nízko letících a střemhlav útočících vzdušných cílů do vzdálenosti 2,4 km a výšky 1,5 km. V případě potřeby mohl ostřelovat i lehké tanky a obrněná vozidla. Kanón 72-K měl zajišťovat protivzdušnou obranu střeleckých pluků, za Velké vlastenecké války se však 25mm protiletadlové kanóny dodávaly nejrůznějším jednotkám a často nahrazovaly standardní 37mm protiletadlové kanóny 61-K. Kanóny 72-K sloužily u vojsk protivzdušné obrany SSSR a hojně se používaly také jako protiletadlová výzbroj obrněných vlaků a ve stacionárních postaveních. Po Velké vlastenecké válce se 72-K dodával do zemí Varšavské smlouvy i dalších spřátelených států. V SSSR zůstaly kanóny ve výzbroji armády až do zavedení ZU-23 v roce 1960.</p>
<p><strong>Konstrukce a automatický mechanismus<hr></strong></p>
<p>Kanón 72-K je jednohlavňová malorážová zbraň na lafetě se čtyřmi rameny a neodpojitelným čtyřkolovým podvozkem. Konstrukci tvoří vlastní kanón, automatický protiletadlový zaměřovač, lafetace s náměrovým a odměrovým mechanismem a podvozek. Zbraň zahrnuje hlaveň se závěrem, automatické nabíjecí mechanismy (zásobník a žlab se zasouvačem), brzdovratné zařízení a kolébku. Všechny úkony potřebné k výstřelu (otevření závěru, napnutí úderníku, vytažení nábojnice, podání a zdvižení náboje, zavření závěru a uvolnění úderníku) se prováděly automaticky s využitím síly zpětného rázu. Kanón měl monoblokovou hlaveň s našroubovanou závěrovou částí a tlumičem plamene.</p>
<p>Munice kanónu zahrnuje jednotné náboje s tříštivotrasovacími a průbojnými střelami. Nabíjení se provádí nábojovými pásky na 7 nábojů.</p>