<p><strong>Vývoj 155mm houfnice M1<hr></strong></p>
<p>Stejně jako řada dalších zbraní americké armády vznikla 155mm polní houfnice na základě vyhodnocení zkušeností z první světové války. Vývoj náhrady zastaralých houfnic Schneider probíhal v USA v letech 1939-1941 a v květnu 1941 byla přijata do výzbroje jako „155mm střední houfnice M1 na lafetě M1“. Sériová výroba začala v roce 1942 a v roce 1945 byla zavedena vylepšená modifikace M1A1. V letech 1941 až 1953 bylo vyrobeno celkem více než 10 000 kusů. Zbývající zbraně americké armády byly v roce 1962 přeznačeny na „155mm střední houfnice M114“.</p>
<p><strong>Technická konstrukce<hr></strong></p>
<p>Houfnice M1A1 má monoblokovou hlaveň, pístový závěr, hydraulickou zákluzovou brzdu a hydraulický vratník. Vyvažovací mechanismus je pružinový s vodorovně uloženými pružinami. V palebném postavení jsou kola nad zemí a dělo spočívá na přední sklopné podpěře. Štít chrání obsluhu před střelami a střepinami granátů.</p>
<p><strong>Munice<hr></strong></p>
<p>Standardní palebný průměr houfnice zahrnuje tříštivotrhavé, osvětlovací a dýmové granáty. Nabíjení je dělené, se samostatnou střelou a výmetnou náplní, přičemž lze použít sedm proměnných náplní.</p>
<p><strong>Přeprava a rozvinutí<hr></strong></p>
<p>Dělo táhne 5tunový automobil nebo rychlý pásový tahač. Obsluhu tvoří 11 vojáků — velitel děla, miřič, nabíječi a nosiči munice. Vycvičená obsluha převede houfnici z pochodové do bojové polohy a zpět za 5 minut.</p>
<p><strong>Bojová služba<hr></strong></p>
<p>Za druhé světové války a ještě dlouho po ní byla 155mm polní houfnice M1 hlavní podpůrnou zbraní divizního dělostřelectva americké armády. Bojovala na všech bojištích druhé světové války i v korejské a vietnamské válce. V USA byla po zavedení 155mm houfnice M198 vyřazena z výzbroje pozemního vojska, nadále však sloužila u Národní gardy. Byla a dosud je ve výzbroji více než čtyřiceti zemí světa.</p>