<p><strong>Vývoj a varianty<hr></strong></p>
<p>Tažený raketomet T66 Honeycomb byl vyvinut v roce 1944 a přijat do výzbroje pod označením „4,5palcový salvový raketomet T66 armády USA“ současně s raketou M16, která pro něj byla určena. Celkem bylo vyrobeno 506 raketometů. Počínaje 207. kusem v sérii dostaly označení T66E2 a byly vybaveny zdokonalenými zaměřovacími mechanismy, stíněným elektrickým odpalovacím systémem, novým zaměřovačem a dálkovým ovládacím panelem s kabelem dlouhým asi 15 metrů. Dočkaly se i dalších menších vylepšení.</p>
<p><strong>Raketa M16<hr></strong></p>
<p>Raketa M16 vznikla dalším vývojem rakety M8. Měla tyto parametry: ráže 114,3 mm, délka 0,79 m, hmotnost 19,3 kg a hmotnost trhavé náplně z trinitrotoluenu 1,95 kg. K iniciaci sloužil nárazový zapalovač a přídavná rozbuška. Zapalovač bylo možné nastavit na okamžitý tříštivý nebo zpožděný trhavý účinek. Ničivým účinkem se střela M16 vyrovnala 105mm tříštivotrhavému houfnicovému granátu. Hnací náplň tvořilo 30 prachových zrn ve skupinách po 10 kusech, zapalovaných elektrickým rozněcovačem. Náplň vyhořela během přibližně prvních 20 m letu a urychlila střelu na 250 m/s, což zajišťovalo dostřel 4 750 m. Stabilizaci za letu zajišťovala rotace vyvolaná osmi šikmými tryskami. Rozptyl při maximálním dostřelu činil 39,6 × 61 m.</p>
<p><strong>Konstrukce raketometu<hr></strong></p>
<p>Raketomet T66 tvoří 24 hliníkových trubicových vodicích hlavní uspořádaných do tří řad po osmi trubicích. Každá má délku 914 mm (36 palců). Jsou uloženy na dvoukolové lafetě s rozevíratelnými rameny. Kola lafety jsou podobná kolům vozidel Willys MB a používají pneumatiky o rozměru 6.00 × 16. Raketomet se nabíjel ústím trubic a zaměřovací mechanismy byly umístěny vlevo. Střílelo se pomocí dálkového ovládání ze vzdálenosti přibližně 15 metrů od raketometu; celá salva byla odpálena za 12 sekund. Standardními tažnými vozidly byly lehké terénní automobily Dodge 3/4 tuny s pohonem 4×4 a vozy Willys MB.</p>
<p><strong>Bojové nasazení<hr></strong></p>
<p>Raketomet T66 vstoupil do výzbroje americké armády ke konci druhé světové války a na evropském bojišti byl bojově použit pouze jednou, v květnu 1945 v Československu u 282. praporu polního dělostřelectva VIII. sboru 1. americké armády. Americká námořní pěchota nestihla dodané T66 použít v bojích o tichomořské ostrovy, přestože byly rozmístěny dva raketometné prapory. Za korejské války v letech 1950–1953 však již měla každá divize americké námořní pěchoty ve výzbroji baterii 18 raketometů T66 Honeycomb. Vysoká palebná síla ve spojení s pohyblivostí těchto zbraní, které mohl Dodge 3/4 táhnout kamkoli i se zásobou munice, působila severokorejským vojskům značné potíže.</p>
