<p><strong>Vznik a úloha výsadkových lodí typu LST<hr></strong></p>
<p>Tankové výsadkové lodě LST (z anglického označení pro tankovou výsadkovou loď) typu LST(2) jsou podtřídou výsadkových lodí určenou k přepravě a vysazování tanků, další techniky a vojáků na neupravené nepřátelské pobřeží při výsadkových operacích. Vycházejí z přepracovaného britského projektu pro hromadnou výrobu podobně řešených lodí třídy Boxer. Návrh LST(2) byl hotov v polovině roku 1942. Nejvyšší rychlostí zaostávaly za předlohou (místo parních turbín používaly vznětové motory), ostatní přednosti projektu však tuto nevýhodu převážily.</p>
<p><strong>Výroba<hr></strong></p>
<p>Kýl první lodě třídy LST(2) byl položen v loděnici Newport News ve Virginii dne 10. června 1942 a na vodu byla spuštěna v říjnu téhož roku. Prvních 23 lodí bylo dokončeno do konce roku 1942, přičemž stavba jednotlivých plavidel trvala čtyři měsíce (do konce války se doba stavby jedné lodi zkrátila na dva měsíce).</p>
<p>V letech 1942 až 1945 bylo postaveno celkem 1 051 (podle jiných zdrojů 1 052) lodí LST(2), zatímco objednávka dalších 100 byla zrušena. Úspěšná a výrobně propracovaná konstrukce umožnila na základě trupu a pohonné soustavy LST(2) postavit 113 specializovaných lodí: plovoucích základen torpédových člunů, plovoucích dílen a opravárenských základen, lehkých letadlových lodí a zásobovacích lodí. Britské Královské námořnictvo obdrželo v rámci programu půjčky a pronájmu 115 (podle jiných zdrojů 113) lodí LST(2).</p>
<strong>Výzbroj a bojové možnosti<hr></strong></p>
<p>Vysoká poptávka po lodích LST(2) a nutnost rozsáhlé unifikace a standardizace (lodě se stavěly v několika loděnicích) ztěžovaly zdokonalování konstrukce během výroby. Na základě provozních zkušeností přesto došlo k některým změnám. Počínaje LST-513 (s výjimkou LST-531, označovaných jako „podsérie LST-491“) byl příďový výtah pro přesun techniky z tankové na horní palubu nahrazen spouštěcí rampou o rozměrech 3,7 x 9,8 m, což urychlilo vykládku techniky. U pozdějších lodí (označovaných jako „podsérie LST-542“) byl doplněn navigační můstek, odstraněno odsolovací zařízení s výkonem 18 tisíc litrů denně, z hlavní paluby zmizela část větracích trubek a paluba byla zesílena pro přepravu tankového výsadkového člunu typu LCT. Zesíleno bylo i pancéřování. Výzbroj doplnil kanón Mk22 ráže 76 mm.</p>
<p>Pohonnou soustavu tvořily dva vznětové motory General Motors 12-567, každý o výkonu 900 koní, pohánějící dvě hřídele a umožňující nejvyšší rychlost až 12 uzlů. Elektřinu dodávaly tři generátory Detroit Diesel, každý o výkonu 100 kW. Dosah činil až 7 000 mil při rychlosti 12 uzlů a přibližně 20 000 mil při 10 uzlech.</p>
<p>Výsadková kapacita činila 20 tanků a až 200 vojáků nebo až 2 000 tun nákladu. Na palubě se nacházelo 2 až 6 výsadkových člunů typu LCVP. Obvyklý náklad tvořil jeden tankový výsadkový člun LCT, tanky a další kolová i pásová vozidla, dělostřelecké zbraně, ženijní technika, munice a zásoby. Loď navíc mohla převážet sekční pontony upevněné po obou bocích střední části trupu, z nichž se sestavovaly nákladní pontony Rhino nebo plovoucí most. Po připojení k příďové rampě umožňovaly tyto sekce dopravit náklad na břeh i z větší hloubky nebo tam, kde pobřeží neumožňovalo najet lodí na mělčinu.</p>
<p><strong>Služba v korejské válce<hr></strong></p>
<p>Za druhé světové války bylo nepřátelskou palbou ztraceno 26 lodí LST(2) a dalších 13 z jiných příčin (bouře, nehody, výbuchy na palubě, najetí na mělčinu). Dodnes se dochovalo osm lodí LST(2): tři ve Spojených státech, tři v Jižní Koreji a dvě v Thajsku.</p>
