<p><strong>Čluny korejských rybářů<hr></strong></p>
<p>Na začátku 50. let 20. století korejští rybáři poměrně hojně využívali sampany, čluny kungas, nákladní čluny a další lehká plachetní a veslová plavidla tradiční pro tento region. Díky svým vlastnostem, především malému ponoru, mohla připlout těsně ke břehu, což usnadňovalo nakládku a vykládku.</p>
<p><strong>Všestranný sampan<hr></strong></p>
<p>Sampany sloužily především k přepravě nákladu a osob, mohly však být také obydlím, obchodem či dílnou a často se používaly k rybolovu. Jejich rozměry se značně lišily: délka dosahovala 9 m i více, šířka až 2.5 - 3 m a nosnost až 80 tun. K veslování sloužilo jedno nebo dvě dlouhá záďová vesla a plout mohly také pod příčnou plachtou z rohoží, koberců nebo látky. Velké sampany měly uzavřenou palubu a nástavby. Na zádi a uprostřed trupu se často stavěl přístřešek z rohoží.</p>
<p><strong>Úloha v míru i za války<hr></strong></p>
<p>Rybářské sampany byly určeny k lovu do sítí v pobřežních vodách. Jako rybářská plavidla sloužily po celém Korejském poloostrově a po vypuknutí korejské války je severokorejské námořnictvo využívalo jako výsadkové čluny.</p>
<p><strong>Konstrukce a stavba člunu<hr></strong></p>
<p>Konstrukčně šlo o lehké dřevěné čluny s plochým dnem, hranatým příčným průřezem trupu, silně skloněným příďovým vazem a zrcadlovou zádí, často se zavěšeným kormidlem. Na sampanech byla vesla umístěna na zádi; u člunů kungas se rybářské sítě tradičně nacházely podél boku a člun měl zavěšené kormidlo.</p>
