<p><strong>Vývoj a sériová výroba<hr></strong></p>
<p>Polopásový obrněný transportér M3 vznikl v létě 1940 na základě polopásového obrněného transportéru M2. Konstrukce M2 a M3 ve velké míře využívala díly civilních automobilů, což umožnilo společnostem Autocar Company, White Motor Company a Diamond T Motor Car Company od podzimu 1940 rychle zahájit velkosériovou výrobu. Cena M3 činila 10 310 dolarů. Celkem bylo vyrobeno 53 813 vozidel M3 všech verzí, včetně 39 436 pěchotních obrněných transportérů M3 a 9 107 protiletadlových vozidel (CGMC/MGMC) různých variant.</p>
<p><strong>Uspořádání a konstrukce korby<hr></strong></p>
<p>M3 byl obrněným vozidlem rámové konstrukce s motorem vpředu. Bezprostředně za motorem se nacházel prostor řidiče se třemi sedadly a za ním bojový prostor, v němž bylo podél každé bočnice v řadě pět sedadel pro výsadek. K nástupu a výstupu vojáků sloužily dveře v zadním pancéřovém plátu. Do prostoru řidiče se vstupovalo pancéřovými dveřmi na obou bocích korby, jejichž horní části se sklápěly dolů. Řidič a velitel měli výhled čelními skly, která bylo možné v boji zakrýt pancéřovými kryty. Po stranách za sedadly řidiče-mechanika a střelce byly dvě palivové nádrže o celkovém objemu 230 litrů.</p>
<p><strong>Pohonná jednotka a podvozek<hr></strong></p>
<p>Pohonnou jednotku tvoří karburátorový motor White 160AX o výkonu 147 k. Podvozek se skládá z řízené přední dvojice kol s bojovými pneumatikami Timken F35-HX-1 8.25-20 a pásových vozíků Timken 56410-BX-67 s pryžokovovými pásy T68E1. Pásy tvoří kovová kostra potažená pryží a opatřená kovovými vodicími zuby. Přední náprava je odpružena půleliptickými pery s hydraulickými tlumiči, pásové ústrojí využívá vyvažovací vozíky a svislé kuželové vinuté pružiny z pásové oceli. Na přední části vozidla je naviják Tulsa Model 18G nebo pomocný válec o průměru 310 mm.</p>
<p><strong>Vývoj výzbroje: od M3 k M3A1<hr></strong></p>
<p>První sériové transportéry M3 byly vyzbrojeny kulometem M2HB Browning ráže .50 na sloupkové lafetě M25 uprostřed bojového prostoru a dvěma kulomety M1919A4 Browning ráže .30 na kolejnicových závěsech. Zásoba munice činila 4 000 nábojů pro kulomety ráže .30 a 1000 pro kulomet ráže .50. V květnu 1943 byla pro kulomet M2 vyvinuta kruhová lafeta M49. Transportér s touto lafetou a bočními držáky min dostal označení M3A1; jeho výroba začala v říjnu 1943.</p>
<p><strong>První bojové nasazení: operace Torch<hr></strong></p>
<p>První M3 vstoupily do služby v červnu 1941. Ve větším počtu byly poprvé bojově nasazeny v listopadu 1942 během operace Torch, vylodění amerických vojsk ve francouzské severní Africe. Vyloďovací síly zahrnovaly dva tankové pluky, každý se stovkou transportérů M2 a M3, a jeden motorizovaný pěší pluk s 230 transportéry. Celkem bylo v roce 1942 do severní Afriky nasazeno 733 transportérů M2 a M3.</p>
<p><strong>Služba v korejské válce<hr></strong></p>
<p>Během korejské války sloužila většina transportérů M3 u velitelství protiletadlových divizí a také v průzkumných jednotkách a jednotkách zvláštního určení.</p>
