<p><strong>Vývoj a výroba<hr></strong></p>
<p>Samohybné dělo T83 ráže 155 mm vyvinula společnost Pressed Steel Car Company (Pittsburgh, Illinois) na objednávku detroitského tankového střediska. Dříve tato společnost vyráběla podobné samohybné dělo M12 na podvozku tanku M3 se zastaralým 155 mm kanónem M1917/M1918. Sériová výroba nového samohybného děla začala v únoru 1945. V březnu téhož roku byl T83 přijat do výzbroje pod označením M40 Gun Motor Carriage a v září byla sériová výroba ukončena. Pressed Steel Car Company postavila 418 těchto samohybných děl, z nichž 24 bylo následně přestavěno na M43.</p>
<p><strong>Služba za druhé světové války<hr></strong></p>
<p>Zkušební provedení T83 prodělalo křest ohněm v únoru 1945 u Kolína nad Rýnem u 991. praporu polního dělostřelectva, vybaveného jeho předchůdcem, samohybným dělem M12. Šlo o jediný exemplář M40, který se účastnil druhé světové války; dalších bojových operací této války se M40 neúčastnil, ale byl hojně nasazován v korejské válce.</p>
<p><strong>Konstrukce podvozku a uspořádání M40<hr></strong></p>
<p>M40 vychází z podvozku tanku M4A3E8 s odpružením HVSS. Na každé straně má tři vozíky po dvou pojezdových kolech, vybavené tlumiči a vodorovnými pružinami. V přední části korby samohybného děla se nacházejí prostor řízení a převodový prostor. V prostoru řízení seděli řidič a velitel. Motorový prostor se zážehovým motorem Wright/Continental je uprostřed korby. V otevřeném bojovém prostoru vzadu je umístěn 155 mm kanón M1 (M2) s děleným nabíjením a dostřelem 23,5 km. Samohybné dělo má opěrnou radlici, spouštěnou a zvedanou mechanickým navijákem, a přídavnou sklopnou plošinu pro obsluhu. Vezená zásoba 20 nábojů, tedy dvojnásobek oproti M12, byla uložena v držácích v bojovém prostoru. Zde se nacházela také šestičlenná obsluha kanónu, která za přesunu seděla na sklopných sedadlech.</p>
<p><strong>Poválečná modernizace<hr></strong></p>
<p>Po skončení druhé světové války dostala část M40 pásy T80 s pryžokovovými články a v této podobě se účastnila korejské války.</p>
<p><strong>Vývoj M43<hr></strong></p>
<p>Souběžně s M40 vznikalo ještě výkonnější samohybné dělo M43 HMC s 203 mm houfnicí M1 a dostřelem 16,93 km. Vyrobilo se jich ještě méně — od července do září 1945 vzniklo pouze 48 kusů, z toho 24 přezbrojením M40. Jejich bojová dráha se podobala M40: prototyp T89 bojoval u 991. praporu polního dělostřelectva, kde byl přezbrojen 155 mm kanónem M2, ostatní na začátku 50. let v Koreji, poté byly vyřazeny.</p>
